Co je to poporodní deprese, jak ji poznat a zvládnout?
Konečně! Dlouho očekávané narození miminka je tady. Ale s příchodem dítěte na svět jako by se ze života maminky vytratila radost. „Nic nemůžu, nikam nemůžu… Chybí mi můj starý život… Nic už nebude jako dřív… Jsem vyčerpaná, ale přitom nemůžu spát… Nemám chuť k jídlu… Tolik jsem si přála miminko, ale tohle? To je noční můra… Všichni mi říkají, jak si musím mateřství užívat, ale já mám pocit, že můj život úplně skončil. Jsem ta nejhorší matka na světě.” Tak nějak se může cítit žena s poporodní depresí.

Co je to poporodní deprese?
Jedná se o nejčastější duševní onemocnění, které ženám po narození dítěte hrozí. Příznaky poporodní deprese se podle Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) objevují u 10–15 % rodiček. U 5 % z nich se jedná o těžký průběh. Pouze čtvrtina žen, které po porodu trpí psychickými problémy, se obrátí na odbornou pomoc.
Maminky trpící poporodní depresí bývají zaplaveny pocity nedostatečnosti a viny, a proto nechtějí o svých problémech s nikým mluvit. Pro okolí tedy může být náročné poznat, že mají psychické obtíže. Nenahrává tomu ani mylná představa, že žena, která trpí poporodní depresí, je při kontaktu s okolím neustále skleslá a smutná.
Jak se projevuje poporodní deprese?
Poporodní deprese se nedostaví ihned po porodu. Dává si na čas. Obvykle se objeví v časovém horizontu 4 týdnů až 6 měsíců od porodu. Jaké jsou příznaky poporodní deprese? Může jich být celá řada. Každou ženu mohou sužovat jiné příznaky a rozhodně neplatí, že je musí mít všechny.
Maminka má skleslou náladu, která se v průběhu dne výrazně nemění.
Jen obtížně se dokáže radovat.
Nezajímají ji činnosti, které pro ni dříve byly příjemné.
Je apatická, plačtivá (bez zjevného důvodu) a cítí smutek.
Sužují ji pocity nedostatečnosti a viny, které způsobují i drobné a zdánlivě bezvýznamné události.
Cítí podrážděnost, neklid, nepokoj.
Trápí ji snížené sebevědomí a sebedůvěra.
Má málo energie, je unavená, vyčerpaná a méně aktivní.
S poporodní depresí se pojí nespavost a další spánkové obtíže: potíže usnout, časné ranní probouzení či naopak nadměrná spavost, která ale nevede k pocitu odpočinutí.
Cítí zpomalení pohybů, mimiky, gestikulace i myšlení - pocit, jako by svět byl “za mlhou”.
Mohou se objevit myšlenky na sebevraždu.
Objevuje se změna chuti k jídlu.
Může dojít ke ztrátě libida.
Jak dlouho trvá poporodní deprese? Příznaky přetrvávají minimálně 2 týdny, ale klidně i několik měsíců. U každé ženy mohou mít jinou intenzitu. Většinou je to tak, že pokud maminka nemá podporu a potřebnou pomoc okolí, příznaky se stávají intenzivnější a poporodní deprese se prohlubuje.
Pokud se po narození miminka necítíte dobře a máte strach, že by se mohlo jednat o poporodní depresi, zkuste si doma vyplnit Edinburghskou škálu poporodní deprese. Je dostupná například v aplikaci Kogito , kterou pro čerstvé maminky vyvinuli vědci z NÚDZ ve spolupráci s organizací Úsměv mámy. Pokud chcete mít úplnou jistotu, obraťte se na odborníka. S poporodní depresí se můžete vyrovnat třeba na terapii.
Jaká je pravděpodobnost, že vás přepadne poporodní deprese?
Poporodní deprese se nejčastěji pojí se ženami, ale zasáhnout může i muže, tedy otce. Podle odborníků existuje několik příčin či rizikových faktorů, které stojí za tímto nepříjemným psychickým stavem.
Psychické potíže (zejména deprese) ještě před těhotenstvím – žena, která trpí depresí, a přitom plánuje těhotenství nebo už těhotná je, by měla svůj stav konzultovat se svým psychiatrem. Ten určí takový léčebný postup, který zajistí prevenci vzniku psychických obtíží v těhotenství či poporodní deprese. Ví, jaké léky a v jaké míře se užívají na poporodní depresi. Jde o medikamenty, které jsou bezpečné i pro těhotné a maminky je mohou užívat i po porodu. Otěhotnění tedy není důvod k samovolnému vysazení antidepresiv.
Psychické potíže v průběhu těhotenství – může jít třeba o úzkostné stavy, panické ataky apod.
Porodní trauma – například komplikovaný či život ohrožující porod, nerespektující přístup lékařského personálu během porodu atd.
Nedávné náročné a stresující životní události – může se jednat o onemocnění či úmrtí blízké osoby, živelnou pohromu, válku, ekonomicky nepříznivou situaci rodiny…
Nedostatek opory u nejbližších – jde zejména o otce dítěte nebo komplikovaný vztah mezi rodičkou a její matkou.
Neplánované či nechtěné těhotenství.
Potíže s kojením – poporodní deprese může být následkem problémů s kojením. Jde například o potřebu krmení nebo dokrmování umělým mlékem kvůli nedostatečné laktaci či bojkot kojení.
Prožití tzv. baby blues po porodu – jedná se o psychický stav maminky, kdy je emočně přecitlivělá, trpí obavami a úzkostmi ohledně miminka. Vzniká vlivem hormonálních změn v těle ženy. Týká se až 80 % rodiček a objevuje se obvykle v řádu několika dní po porodu, má proměnlivý průběh a obvykle samovolně odezní do 1 až 2 týdnů.
Dopady poporodní deprese na život maminky
Příznaky poporodní deprese nepříznivě ovlivňují kvalitu matčina života a snižují její pocit spokojenosti v životě. Mohou být důvodem, proč se maminka vyhýbá sociálnímu kontaktu. Může mít například strach, že její děťátko začne v obchodě či na procházce parkem plakat a jí se nebude dařit ho utišit, za což si od okolí vyslouží odsouzení a nálepku špatné matky. Proto raději zůstane doma, což ale může postupně vést až k úplné izolaci od světa.
Kvůli poporodní depresi může dojít také k ochladnutí mezilidských vztahů, a to jak v okruhu známých, tak v rámci blízkých vztahů. Častá podrážděnost, nepřátelskost či lhostejnost vůči partnerovi může vést ke vzniku partnerské krize.
V neposlední řadě psychické problémy znesnadňují péči o miminko. Maminka se těžko „vylaďuje“ na potřeby dítěte a má problémy na ně adekvátně reagovat. To může narušovat vytváření jisté (bezpečné) citové vazby s dítětem, která je zásadní pro zdravý vývoj dítěte.
Jak vyzrát na poporodní depresi?
Pokud máte pocit, že se u vás jedná o poporodní depresi, domluvte si sezení na terapii. Jde o bezpečné místo, kde vás nikdo nesoudí. Terapeutovi se můžete svěřit se všemi pocity, které vámi zmítají.
Pro řešení této situace můžete vyzkoušet následující doporučení:
Uvědomte si, že nejste špatný rodič – za své pocity nemůžete. Nevypovídají nic o tom, jestli jste dobrým nebo špatným rodičem. Deprese není vaším selháním.
Řekněte si o pomoc – třebaže to může být těžké, promluvte si o svých pocitech s někým, komu důvěřujete. Může to být partner, příbuzný, kamarádka, lékař... Možná vám připadá, že vám okolí nemůže porozumět, protože se sama v sobě nevyznáte a nechápete, odkud se nepříjemné pocity berou. Ale zkuste to. Říct si o pomoc je důležitým krokem, který umožní zahájit úspěšnou léčbu.
Obraťte se na odborníka v oblasti duševního zdraví – může jít o psychologa, psychoterapeuta nebo psychiatra. Deprese se dá účinně léčit, a to prostřednictvím psychoterapie, farmakoterapie, antidepresivy nebo kombinací obou přístupů.
Věnujte se psychohygieně – pokud to jde, zkuste minimalizovat situace, které vám působí největší stres. Pravidelně se hýbejte. Choďte na procházky, buďte na čerstvém vzduchu, v přírodě. Vyzkoušejte meditační cvičení či techniky mindfulness. Snažte se pravidelně a zdravě jíst, i když nemáte chuť k jídlu. Vyhýbejte se alkoholu a kofeinu, které mohou nepříjemné pocity ještě zhoršit.
Najděte podpůrnou skupinu maminek s poporodní depresí – sdílejte své obavy a strasti s ženami, které během těhotenství či po porodu bojovaly se stejnými pocity. Využít můžete různých diskuzních fór a skupin na sociálních sítích. Také se můžete obrátit na některou z organizací (např. Úsměv mámy), které vás mohou s dalšími maminkami s podobnou zkušeností propojit.
Využijte krizové linky – pokud myslíte na to, že byste si chtěla ublížit nebo ukončit svůj život, můžete zavolat na jednu z krizových linek, které v České republice fungují.
Pro partnery: co můžete dělat, pokud vaši partnerku trápí poporodní deprese?
Při léčbě poporodní deprese je nedocenitelná podpora partnera. Ženě můžete pomoci už jenom tím, že se budete podílet na péči o dítě i o domácnost. V náročných chvílích ji zastupte a o miminko se postarejte. Umožněte jí mít čas jen sama pro sebe, aby se mohla odreagovat a věnovat se činnostem, které jí přinášejí radost, nebo metodám psychohygieny.
Snažte se partnerce pozorně naslouchat a dávat jí najevo vaše pochopení. Uznávejte a respektujte její pocity. Nikdy nezlehčujte problémy, které ji trápí, nebo situace, které v ní vyvolávají negativní emoční reakce. Nesrovnávejte svoji partnerku s jinými ženami či matkami. Raději ji oceňujte za to, jak si v nové životní roli počíná. Podpořte ji ve vyhledání odborné pomoci a projevujte zájem o to, jak léčba probíhá.
Mgr. Magdaléna Šimková
Specializace:
úzkosti
sebevědomí
stres
vztahy
emoční problémy, vztek
seberozvoj

Další články autora

Vztahy
Emoce
4.4.2025
Co dělat, když nám strach brání milovat?
Jako by mi v břiše létali motýlci - tenhle pocit si s láskou spojuje snad každý. Mnoho lidí ale během zamilovanosti zažívá i strach. Obavy jsou v nově vznikajícím vztahu přirozené. Ale co když nám strach ve vztahu přeroste přes hlavu?

Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
12.9.2024
Jak pomoci člověku, který prochází vyhořením? Deset pravidel, kterými se řídit
Příchod syndromu vyhoření je plíživý a nenápadný, ale jeho dopady jsou ničivé a okolím dobře pozorovatelné. Jak postupovat, když si všimnete, že někdo z vašich blízkých prochází anebo je ohrožen syndromem vyhoření? A jak při pomáhání druhým chránit sám sebe?

Duševní zdraví a seberozvoj
19.8.2024
Chcete být v životě šťastnější? Pěstujte vděčnost
Život v postmoderní době s sebou přináší řadu rizik pro naše duševní zdraví. Životní nespokojenost v nás mohou vyvolat permanentní stres, komplikované mezilidské vztahy, vysoká pracovní vytíženost a nedostatek kvalitně stráveného volného času. Obdobný účinek na naše emoční prožívání může mít také čas strávený online, zejména pak na sociálních sítích. Jak se starat o svou duši v životě plném shonu a nekonečných to-do listů? Vyzkoušejte pěstování vděčnosti.
Podobně zaměřené články od jiných terapeutů

Sebedůvěra
Rodičovství
Duševní zdraví a seberozvoj
5.2.2026
Jak pěstovat odolnost dospívajících bez tlaku na výkon
Dospívání je období plné emocí, nejistoty a vnitřních bouří – pro děti i pro rodiče. Z maličkostí se stávají krize, běžné situace vyvolávají silné reakce a my často tápeme, jak správně reagovat. Chceme své děti chránit a pomáhat jim, ale někdy tím nechtěně oslabujeme jejich schopnost zvládat život. Právě proto je dnes jedním z nejdůležitějších rodičovských úkolů rozvíjet u dětí a dospívajících psychickou odolnost.

Vztahy
Rodičovství
1.9.2025
Jak s dětmi mluvit o rozvodu a pomoci jim ho překonat?
Rozvod nebo rozchod jsou emočně náročné a stresující události, které zásadním způsobem ovlivňují následující život partnerů. A to i v případě, že událost probíhá bez větších dramat a v klidu. Ztráta vztahu, bezpečí, domova, finanční záležitosti – s tím vším se dospělí musí vyrovnat. Co teprve, když jsou do této situace zapojeny děti.

Vztahy
Rodičovství
8.8.2025
Krev není voda, aneb jak přijmout nového člena rodiny?
Dnes je naprosto běžné, že rodiny netvoří jen máma s tátou a jejich biologické dítě nebo děti. Ne každé dítě, které žije v rodině, je biologické dítě obou rodičů, a ne každý rodič je ten „pravý“. Způsob, jak rodina zvládne (nebo nezvládne) proces přijetí nového člena rodiny, se promítá do vztahů všech zúčastněných po celý život. K procesu přijetí nedochází automaticky, ale je možné na něm pracovat tak, aby se nový člen cítil vítaný.

Vztahy
Rodičovství
6.8.2025
Jak nepřenést vlastní trauma na své děti
Na začátku rodičovství si mnoho z nás slibuje, že „to budeme dělat jinak“. Budeme trpělivější, otevřenější, laskavější. A pak přijde moment, kdy se v kuchyni rozlije mléko, dítě křičí a my v sobě cítíme známý tlak, a dřív než stačíme mrknout, křičíme taky. V tu chvíli nemluví jen přítomnost. Mluví i naše minulost. Má proto velký smysl zajímat se o téma přenosu traumatu. Nejde jen o to najít viníka, ale o vědomou volbu dělat něco jinak.

Vztahy
Rodičovství
6.8.2025
5 mýtů o výchově dětí: Jak na ně pohlíží nejnovější psychologické poznatky
Rodiče jsou dnes vystaveni stovkám zdrojů rad – od populárních blogů přes diskuse na sociálních sítích až po tradiční názory, které se předávají generaci po generaci. Toto informační přetížení často vyvolává pocity úzkosti, nejistoty a zbytečného stresu. Cílem tohoto článku je uvést pět nejrozšířenějších mýtů o výchově dětí, shrnout k nim výsledky současných psychologických výzkumů a nabídnout přístupy, které rodičům pomohou k větší sebejistotě a laskavosti nejen k dětem, ale i sobě.

Vztahy
Rodičovství
1.8.2025
Fyzické tresty ve výchově dětí mohou mít vážné následky
Pohlavek, facka, plácnutí přes zadek, ale i brutálnější fyzické tresty, jako seřezání páskem nebo bití. Používání fyzických trestů sahá hluboko do historie. Dnes ale víme, že představují významné riziko pro zdravý psychický vývoj dítěte. Jakékoliv formy fyzických trestů způsobují bolest nejen fyzickou, ale i psychickou. Přesto u nás stále fyzické tresty používá více než třetina rodičů. Jde to ale i jinak – s láskou a respektem.