Chcete být v životě šťastnější? Pěstujte vděčnost
Život v postmoderní době s sebou přináší řadu rizik pro naše duševní zdraví. Životní nespokojenost v nás mohou vyvolat permanentní stres, komplikované mezilidské vztahy, vysoká pracovní vytíženost a nedostatek kvalitně stráveného volného času. Obdobný účinek na naše emoční prožívání může mít také čas strávený online, zejména pak na sociálních sítích. Jak se starat o svou duši v životě plném shonu a nekonečných to-do listů? Vyzkoušejte pěstování vděčnosti.

Co je to vděčnost a je možné se ji naučit?
Vděčnost je stav, při kterém prožíváme silné pozitivní emoce, protože jsme získali anebo máme něco, co má pro nás velkou hodnotu. Jedná se také o způsob, jakým se můžeme dívat na svět. Jinými slovy je vděčnost životním postojem, prostřednictvím kterého můžeme přesměrovat naši pozornost od toho, co nám v životě chybí, k tomu, co už v životě máme a ceníme si toho, ale běžně bychom si toho nevšimli.
Vděčný může být každý z nás
Vděčnost je dovednost, která se dá trénovat podobně jako třeba běh. Pěstování vděčnosti souvisí s uvědomováním si skutečnosti, že do našeho života každý den přichází něco hezkého, ať už jsou původcem této změny druzí lidé nebo život sám. Vděčnost je účinná metoda psychohygieny a má potenciál přispět k naší celkové spokojenosti v životě. Není to nic složitého, je možné se ji poměrně snadno naučit. Klíčem je zejména pravidelná, ideálně každodenní praxe.
Podle autorů Diener, Sandvik & Pavot (2009) se to, jak moc se v životě cítíme šťastní, odvíjí spíše od četnosti prožívaných pozitivních událostí než od jejich intenzity. Jinak řečeno, čím častěji si všímáme pozitivních událostí v našem životě, tím více se cítíme šťastní.
Pokud zaměřujeme pozornost jen na významné události v našem životě (např. složení maturitní zkoušky, narození dítěte nebo povýšení v práci), můžeme snadno nabýt dojmu, že náš život je stereotypní, nudný a že pocity štěstí zažíváme pouze čas od času, v několika málo ojedinělých okamžicích. Když si však začneme všímat i malých, všedních událostí (např. dobrého jídla, setkání se starým přítelem, slunečného dne, příjemné procházky přírodou), které v nás vyvolávají pozitivní emoce, můžeme dojít k tomu, že náš život je protkaný množstvím šťastných okamžiků.
Přínosy vděčnosti potvrzené vědeckými studiemi
Nejčastěji je pěstování vděčnosti spojováno se zvýšením subjektivně prožívané životní spokojenosti, ale vědecké studie dokládají, že může do našeho života přinést i řadu dalších benefitů:
Podle výzkumů (např. Emmons & McCullough, 2003; Bryant & Veroff, 2007) jsou lidé, kteří se naučili projevovat v každodenním životě vděčnost, nejen šťastnější, ale i flexibilnější. Lépe se dokážou přizpůsobit změnám a obstát v náročných životních situacích, protože i navzdory nepříznivým okolnostem dokáží na své situaci vidět pozitiva.
Lidé, kteří kultivují vděčnost, si také více uvědomují, jak druzí lidé přispívají k jejich blahu. Díky tomu ve vztazích pociťují větší blízkost a méně zažívají pocity osamělosti. Prožívání a vyjadřování vděčnosti jim pomáhá utužovat a upevňovat vztahy. Např. výzkumníci Algoe, Gable & Maisel (2010) zjistili, že stačilo, aby jeden z partnerů vyjádřil druhému vděčnost, ke zlepšení jejich vzájemného spojení a spokojenosti ve vztahu.
Vděčnost také pozitivně ovlivňuje naše duševní zdraví a pomáhá nám zvládat stres. Například americká studie, kterou publikovali Fekete & Deichert (2022), odhalila, že pěstování vděčnosti bylo spojeno s nižší mírou prožívaného stresu v období pandemie Covid 19. Podle Tully et al. (2023) může lidem pěstování vděčnosti pomoci zvládat také stresující práci, a předcházet tak vzniku syndromu vyhoření.
Z neposlední řadě nám může vděčnost zlepšit spánek (Wood, Lloyd & Atkins, 2009). Pokud se před spaním budete soustředit na věci, za které jste vděční, zklidníte tím své myšlenky a navodíte pozitivní emoce. Usínání pak bude snazší a příjemnější.
Jak zasít semínko vděčnosti?
Nejznámější a nejčastěji zmiňovanou technikou pěstování vděčnosti je deník vděčnosti – tedy zapisování vděčných okamžiků do deníku, a to nejlépe večer před spaním. Vyzkoušet ale můžete i další, méně známé techniky, patří k nim například sklenice vděčnosti.
Naplňte svou sklenici vděčnosti
Sklenice vděčnosti je opravdu jednoduchou technikou, kterou zvládne každý a ke které nepotřebujete nic speciálního. Vystačíte si s obyčejnou nádobou, tužkou a papírem:
Vezměte si sklenici (např. zavařovací sklenici) a postavte ji na viditelné a snadno dostupné místo. Na útržky papíru pravidelně (nejlépe každý den) zapisujte okamžiky a věci, za které jste ve svém životě vděční, a házejte je do sklenice. Čím konkrétnější budete, tím lépe. Může to být naprosto cokoli, ale hledejte něco, co je pro daný den unikátní. Snažte se vyvarovat obecným formulacím jako “jsem vděčný/á za svou rodinu”. Obdobná prohlášení byste mohli do sklenice vkládat každý den a bezesporu by byla pravdivá, ale neměla by kýžený efekt. Cílem této aktivity je zamyslet se nad pozitivními věcmi, které jste měli možnost daný den prožít, ale dost možná byste jim běžně nevěnovali pozornost. Pozorujte, jak se sklenice plní, a těšte se z toho. Pokud vám v životě zrovna docházejí síly a optimismus, otevřete sklenici a připomeňte si hezké okamžiky svého života. Vizualizujte si je a prociťte je.
TIP: Přizvěte k aktivitě přátele, spolubydlící, kolegy v práci, partnera nebo celou rodinu včetně dětí. Radost ze sbírání vděčných okamžiků se díky vzájemnému sdílení ještě znásobí.
Zdroje
[1] Algoe, S. B., Gable, S. L., & Maisel, N. C. (2010). It's the little things: Everyday gratitude as a booster shot for romantic relationships. Personal Relationships, 17(2), 217–233. https://doi.org/10.1111/j.1475-6811.2010.01273.x
[2] Bryant, F. B., & Veroff, J. (2007). Savoring: A new model of positive experience. Lawrence Erlbaum Associates Publishers.
[3] Diener, E., Sandvik, E., & Pavot, W. (2009). Happiness is the frequency, not the intensity, of positive versus negative affect. In E. Diener (Ed.), Assessing well-being: The collected works of Ed Diener (pp. 213–231). Springer Science + Business Media. https://doi.org/10.1007/978-90-481-2354-4_10
[4] Emmons, R. A., & McCullough, M. E. (2003). Counting blessings versus burdens: An experimental investigation of gratitude and subjective well-being in daily life. Journal of Personality and Social Psychology, 84(2), 377–389. https://doi.org/10.1037/0022-3514.84.2.377
[5] Fekete, E. M., & Deichert, N. T. (2022). A brief gratitude writing intervention decreased stress and negative affect during the covid-19 pandemic. Journal of Happiness Studies: An Interdisciplinary Forum on Subjective Well-Being. Advance online publication. https://doi.org/10.1007/s10902-022-00505-6
[6] Tully, S., Tao, H., Johnson, M., Lebron, M., Land, T., Armendariz, L., (September 24, 2023) "Gratitude Practice to Decrease Stress and Burnout in Acute-Care Health Professionals" OJIN: The Online Journal of Issues in Nursing Vol. 28, No.3. https://www.doi.org/10.3912/OJIN.Vol28No03PPT75b
[7] Wood AM, Joseph S, Lloyd J, Atkins S. Gratitude influences sleep through the mechanism of pre-sleep cognitions. J Psychosom Res. 2009 Jan;66(1):43-8. doi: 10.1016/j.jpsychores.2008.09.002. Epub 2008 Nov 22. PMID: 19073292.
Mgr. Magdaléna Šimková
Specializace:
úzkosti
sebevědomí
stres
vztahy
emoční problémy, vztek
seberozvoj

Další články autora

Vztahy
Emoce
4.4.2025
Co dělat, když nám strach brání milovat?
Jako by mi v břiše létali motýlci - tenhle pocit si s láskou spojuje snad každý. Mnoho lidí ale během zamilovanosti zažívá i strach. Obavy jsou v nově vznikajícím vztahu přirozené. Ale co když nám strach ve vztahu přeroste přes hlavu?

Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
12.9.2024
Jak pomoci člověku, který prochází vyhořením? Deset pravidel, kterými se řídit
Příchod syndromu vyhoření je plíživý a nenápadný, ale jeho dopady jsou ničivé a okolím dobře pozorovatelné. Jak postupovat, když si všimnete, že někdo z vašich blízkých prochází anebo je ohrožen syndromem vyhoření? A jak při pomáhání druhým chránit sám sebe?

Rodičovství
18.6.2024
Co je to poporodní deprese, jak ji poznat a zvládnout?
Konečně! Dlouho očekávané narození miminka je tady. Ale s příchodem dítěte na svět jako by se ze života maminky vytratila radost. „Nic nemůžu, nikam nemůžu… Chybí mi můj starý život… Nic už nebude jako dřív… Jsem vyčerpaná, ale přitom nemůžu spát… Nemám chuť k jídlu… Tolik jsem si přála miminko, ale tohle? To je noční můra… Všichni mi říkají, jak si musím mateřství užívat, ale já mám pocit, že můj život úplně skončil. Jsem ta nejhorší matka na světě.” Tak nějak se může cítit žena s poporodní depresí.
Podobně zaměřené články od jiných terapeutů

Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2026
Rozdíl mezi únavou a vyhořením aneb kdy už nestačí si odpočinout
O syndromu vyhoření se dnes hodně mluví i píše. Přesto může být těžké poznat, kdy se nás skutečně týká. Jsem jen hodně unavený/á? Nebo už moje vyčerpání naznačuje, že se blížím vyhoření? A kdy je na místě vyhledat odbornou pomoc?

Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2026
První varovné signály vyhoření, které většina lidí přehlíží
Lucie ráno otevřela notebook, nebo se o to alespoň pokusila. Tělo odmítlo pokračovat. Ještě před měsícem přitom říkala, že je „jen unavená“. I takto může začít to, čemu říkáme vyhoření, anglicky “burnout” – stav, kdy jsme tak vyčerpaní, že nás to paralyzuje, aniž bychom fyzicky těžce pracovali.

Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2026
Mýty o vyhoření: Proč není známkou slabosti
Vyhoření, odborně nazývané syndrom vyhoření (burnout), je stále častěji skloňovaným pojmem. I přesto, že o něm mluvíme stále více, existuje kolem vyhoření řada mýtů a nedorozumění. Často se stává, že těmto tvrzením uvěříme, zvnitřníme si je, protože jsme například od rodičů slýchávali něco podobného, a i to už může být cesta k tomu vyhořet. Jedním z největších klamů je tvrzení, že je vyhoření známkou slabosti.

Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2026
Proč často vyhoří lidé, které práce baví?
„Mě ta práce vlastně pořád baví. Jen už na ni nemám sílu.“ Věta, kterou slýcháme překvapivě často právě od lidí, kteří svou práci dělají s nadšením, smyslem a vnitřním zaujetím. Vyhoření si obvykle spojujeme s přetlakem, špatným vedením nebo nudou. Jenže realita je paradoxnější: velmi často vyhoří právě ti, kterým na práci opravdu záleží.

Sebedůvěra
Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2026
Jak vyhoření souvisí s perfekcionismem?
Je jen málo věcí, které jsou v životě tak vyčerpávající, jako je vyhoření. Vyhoření přitom patří mezi nejčastější potíže mentálního zdraví v moderní době. Výzkumy ukazují, že se v USA aspoň občas s vyhořením potýká až 76 % zaměstnanců a v Česku se toto číslo pohybuje kolem 40 %.

Sebedůvěra
Rodičovství
Duševní zdraví a seberozvoj
5.2.2026
Jak pěstovat odolnost dospívajících bez tlaku na výkon
Dospívání je období plné emocí, nejistoty a vnitřních bouří – pro děti i pro rodiče. Z maličkostí se stávají krize, běžné situace vyvolávají silné reakce a my často tápeme, jak správně reagovat. Chceme své děti chránit a pomáhat jim, ale někdy tím nechtěně oslabujeme jejich schopnost zvládat život. Právě proto je dnes jedním z nejdůležitějších rodičovských úkolů rozvíjet u dětí a dospívajících psychickou odolnost.