Co dělat, když nám strach brání milovat?

Jako by mi v břiše létali motýlci - tenhle pocit si s láskou spojuje snad každý. Mnoho lidí ale během zamilovanosti zažívá i strach. Obavy jsou v nově vznikajícím vztahu přirozené. Ale co když nám strach ve vztahu přeroste přes hlavu?

Strach na začátku vztahu je velmi běžný

Cítit na začátku nového vztahu strach není nic divného, dokonce to může být i užitečné. Strach nás totiž upozorňuje na možná rizika, a tím nás chrání před nebezpečím. Pokud máme po svém boku milujícího, podporujícího a pozorného partnera, běžné počáteční obavy se postupem času rozplynou.

Určitá míra obav ve vztahu nás také podněcuje k tomu, abychom byli citlivými, všímavými a loajálními partnery. Pokud nám na někom záleží natolik, že o něj nechceme přijít, je pravděpodobné, že se budeme snažit o vztah s ním svědomitě pečovat.

Když se strach stane naším pánem

Potíž nastává ve chvíli, kdy obavy nemizí anebo jsou natolik intenzivní, že nám brání v lásce. I v případě strachu totiž platí známé pořekadlo – je to dobrý sluha, ale špatný pán. K tomu dochází, když nám obavy přerostou přes hlavu, ovládnou nás a pravděpodobně poškodí náš vztah s partnerem. Mohou vést až k závislosti na partnerovi nebo naopak k tomu, že se od partnera odtáhneme ve snaze ochránit se před možným zraněním.

Strach se dokonce může stát sebenaplňujícím se proroctvím – v podstatě to znamená, že se například tolik bojíme, že nás partner opustí, až se tak skutečně stane. Pod vlivem obav můžeme vnímat realitu zkresleně. Můžeme si mylně vykládat partnerovo jednání. V jeho starostlivosti a péči o nás můžeme vidět přílišnou potřebu mít nad námi kontrolu. Jeho potřebu trávit někdy čas o samotě nebo s přáteli si můžeme vykládat jako odmítnutí naší osoby.

Můžeme se přistihnout při tom, že až přehnaně analyzujeme partnerova slova a připisujeme jeho větám jiný význam, než jaký skutečně mají. Můžeme pak vyvolávat zbytečné konflikty. Ať už se chováme na popud strachu jakkoli, náš partnerský vztah tím sabotujeme a velmi pravděpodobně trávíme více času vytvářením černých scénářů než tím, že bychom si čas s protějškem užívali.

Čeho se ve vztahu nejčastěji bojíme?

V partnerském vztahu můžeme zažívat různé formy strachu, nicméně dominuje strach z opuštění a ztráty milované osoby, který se projevuje obavami, že si partner najde někoho jiného, bude iniciovat rozchod nebo dokonce zemře. Člověk, který tímto strachem trpí, prožívá ukončení vztahu tak intenzivně a fatálně, jako by se skutečně jednalo o konec života. Strachuje se samoty a bolesti plynoucí z opuštění. Mívá pocit, že lepšího partnera už v životě nenajde. Pokud k rozchodu skutečně dojde, může si bývalého partnera idealizovat a lpět na něm, a to i řadu let po ukončení vztahu.

Společně se strachem z opuštění a ztráty milované osoby se objevuje také strach z konfliktů. Člověk, který se s tímto strachem potýká, vidí v každém rozporu s protějškem hrozbu rozchodu. Výsledkem je, že se zdráhá partnerovi otevřeně vyjadřovat a sdílet své názory, touhy, potřeby a obavy, jelikož nechce vztah pokazit. Nechová se ve vztahu autenticky. Nepřizná, když mu něco vadí, a má strach říkat “ne”. Má potřebu zalíbit se, přizpůsobit se a vyhovět partnerovi, což vede k odpojení od sebe sama, svých emocí a potřeb.

Člověk, který v minulosti zažil například partnerovu nevěru, může pociťovat strach ze zrady. V důsledku toho může mít tendenci partnera ovládat a kontrolovat, například sledovat jeho aktivity na sociálních sítích i jinde, ve snaze předejít dalšímu zranění.

Neobvyklý není ani strach z nedostatečnosti. Člověk, který tímto strachem trpí, mívá pocit, že partner je lepší než on, a obává se, že mu nebude stačit. Mívá sklony k žárlivosti a srovnává se s bývalými partnery svého protějšku. Je přecitlivělý vůči jakékoliv kritice, i citlivou a dobře míněnou zpětnou vazbu si bere velmi osobně.

Ten, kdo v minulosti zažil odmítnutí či nepřijetí, může procházet strachem z odmítnutí. Obává se, že se situace bude opakovat, a tak do nového vztahu vstupuje jen velmi opatrně a drží se zpátky ve vyjadřování svých citů. Má strach projevit své pravé já a dát najevo své opravdové city, protože se obává, že je jeho protějšek nebude opětovat a nechce být znovu zraněný.

Další, ale zdaleka ne poslední obavou, kterou lidé ve vztahu prožívají, je strach z lásky a intimity. Člověk, který se bojí zamilovat, bývá extrémně nezávislý a samostatný. Má sklony k workoholismu, je velmi zaneprázdněný. Buduje krátkodobé, povrchní a někdy i paralelní vztahy. Může se seznamovat s cílem navázat bližší vztah, ale v momentě, kdy se přistihne, že k potenciálnímu partnerovi začíná chovat hlubší city, a kdy by se nezávazná známost mohla proměnit ve vážný vztah, zpanikaří a vezme takzvaně do zaječích. Nebo začne dosud perspektivní známost sabotovat.

Natolik se bojí zranění, zklamání, odmítnutí nebo ztráty, což jsou všechno rizika spojená s láskou. Stává se také, že lidé se strachem z intimity podvědomě vyhledávají partnery, s nimiž ani nemohou mít budoucnost nebo je minimálně velmi komplikované toho dosáhnout (například se pouští do vztahů na dálku nebo do vztahů se zadaným protějškem).

Kde má strach své kořeny?

Skutečnost, že se v romantickém vztahu potýkáte s obavami, nemusí nutně znamenat, že jste narazili na nesprávného partnera. Možná je tomu právě naopak a problém vězí jinde. Zdrojem strachů totiž bývají naše předchozí vztahové zkušenosti, a to jak rodinné, tak partnerské. Lidé, kteří se ve vztazích strachují, v minulosti zakusili například partnerovu nevěru, úmrtí blízké osoby, opuštění nebo třeba zanedbávání rodičem.

To, že jste podobnou situací prošli, nemusí nutně znamenat, že máte trauma, které vás bude ve vztazích ovlivňovat. Záleží hlavně na tom, jak jste tuto zkušenost zpracovali a jaký pohled na lásku jste si v průběhu života osvojili – zda si lásku spojujete s pocitem bezpečí, nebo naopak považujete za bezpečnější se jí vyhnout.

Existují i další faktory, které zvyšují pravděpodobnost, že budeme ve vztahu zažívat obavy. Patří mezi ně například úzkostné ladění osobnosti, nízké sebevědomí nebo nedostatečný pocit vlastní hodnoty, který obvykle pramení z našich raných zkušeností v rodině.

Jak z toho ven?

Pokud jste si (třeba i s drobným přispěním tohoto článku) přiznali, že vás ve vztahu ovlivňuje strach, mám pro vás skvělou zprávu: udělali jste první a zásadní krok na cestě k překonání strachu.

Dalším důležitým předpokladem pro úspěšné překonání strachu je vzájemná otevřenost v komunikaci s partnerem. Je klíčové, abyste se naučili transparentně a upřímně hovořit o svých obavách a nejistotách ve vztahu, což s sebou obnáší odvahu být zranitelní. Pokud s partnerem budete otevřeně hovořit o tom, jak se ve vztahu cítíte, dáte mu možnost vás podpořit a tím váš vztah prohloubit.

• Soustřeďte se na postupné budování vzájemné důvěry ve vztahu. Neočekávejte, že důvěru vybudujete z minuty na minutu. Bude to dlouhodobější proces. Všímejte si drobností, které signalizují, že můžete partnera považovat za spolehlivého, a i vy sami dělejte malé kroky, které budou pro váš protějšek důkazem vaší důvěryhodnosti.
• Buďte k sobě laskaví a naučte se sebelásce. Naučte se mít rádi se vším všudy, i se svými nedostatky. Pokud přijmete fakt, že jste dostateční už jen proto, že existujete, vybudujete si pocit vlastní hodnoty, který bude nezávislý na vašem partnerském vztahu.
• Rozlišujte fakta a domněnky. Uvědomte si, že to, co si myslíte, může být zkresleno vaším strachem. Opravdu si váš partner myslí, že jste neschopní, nebo jenom propadáte svým pochybnostem?
• Vyhledejte odbornou pomoc. Přínosná může být jak individuální, tak párová terapie. Terapeut vám pomůže identifikovat kořeny vašeho strachu a vyvinout strategii, jak tyto obavy překonat, například pokud se potýkáte se strachem z konfliktů a nezvládáte s partnerem otevřeně komunikovat. Užitečné může být také, když vás terapeut povede k tomu, abyste si místo toho, co ve vztahu nefunguje, všímali toho, co vás s partnerem pojí. Terapeut vám může také pomoci identifikovat dysfunkční vztahové introjekty,  tedy vnitřní přesvědčení o blízkých vztazích, která jste v průběhu života nekriticky přejali (například vlivem výchovy), ale která vám ve vztazích příliš dobře neslouží.

Strach ve vztazích je přirozený, pokud vám však brání milovat, je důležité naučit se s ním pracovat. Základem je otevřená komunikace s partnerem, budování důvěry a sebelásky. Pokud strach přetrvává a narušuje váš vztah, může být užitečné vyhledat odbornou pomoc.

Mohlo by vás zajímat