Blog o terapii a duševním zdraví
Píšeme pro vás o terapii, psychologii a duševním zdraví. Na blogu se dočtete, jak probíhá terapie, jak poznat, že na ni nastal čas, jak vybrat toho správného terapeuta nebo jak si poradit v náročných životních situacích.
Stres
30.3.2026
Když za únavou nejsou jen myšlenky: role stresu a hormonů
Existuje věta, kterou od lidí slýcháme poměrně často: „Já už fakt nemůžu.“ Neříkají ji líní lidé. Neříkají ji slabí lidé. Říkají ji ti, jejichž tělo je dlouhodobě v pohotovosti a ve stresu. Lidé, kteří se dlouhodobě přemáhají a jsou přes hranice svého těla i mysli. V tomto kontextu je důležité vědět, že za únavou nemusí stát jen myšlenky. Je za ní i biologie a hormony.
Stres
16.3.2026
Vyhoření na rodičovské dovolené, o kterém se málo mluví a málo ví
Znáte to i vy? Na konci dne si říkáte, že byste zítra dělali raději cokoliv jiného, než se zase probudili do toho stejného kolotoče vyčerpání, uspokojování potřeb dítěte a nulového ticha? Jste podráždění, smutní nebo apatičtí? Pak se vás možná týká syndrom vyhoření, který je u rodičů pečujících o malé děti poměrně běžný.
Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2026
Rozdíl mezi únavou a vyhořením aneb kdy už nestačí si odpočinout
O syndromu vyhoření se dnes hodně mluví i píše. Přesto může být těžké poznat, kdy se nás skutečně týká. Jsem jen hodně unavený/á? Nebo už moje vyčerpání naznačuje, že se blížím vyhoření? A kdy je na místě vyhledat odbornou pomoc?
Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2026
První varovné signály vyhoření, které většina lidí přehlíží
Lucie ráno otevřela notebook, nebo se o to alespoň pokusila. Tělo odmítlo pokračovat. Ještě před měsícem přitom říkala, že je „jen unavená“. I takto může začít to, čemu říkáme vyhoření, anglicky “burnout” – stav, kdy jsme tak vyčerpaní, že nás to paralyzuje, aniž bychom fyzicky těžce pracovali.
Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2026
Mýty o vyhoření: Proč není známkou slabosti
Vyhoření, odborně nazývané syndrom vyhoření (burnout), je stále častěji skloňovaným pojmem. I přesto, že o něm mluvíme stále více, existuje kolem vyhoření řada mýtů a nedorozumění. Často se stává, že těmto tvrzením uvěříme, zvnitřníme si je, protože jsme například od rodičů slýchávali něco podobného, a i to už může být cesta k tomu vyhořet. Jedním z největších klamů je tvrzení, že je vyhoření známkou slabosti.
Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2026
Proč často vyhoří lidé, které práce baví?
„Mě ta práce vlastně pořád baví. Jen už na ni nemám sílu.“ Věta, kterou slýcháme překvapivě často právě od lidí, kteří svou práci dělají s nadšením, smyslem a vnitřním zaujetím. Vyhoření si obvykle spojujeme s přetlakem, špatným vedením nebo nudou. Jenže realita je paradoxnější: velmi často vyhoří právě ti, kterým na práci opravdu záleží.
Sebedůvěra
Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2026
Jak vyhoření souvisí s perfekcionismem?
Je jen málo věcí, které jsou v životě tak vyčerpávající, jako je vyhoření. Vyhoření přitom patří mezi nejčastější potíže mentálního zdraví v moderní době. Výzkumy ukazují, že se v USA aspoň občas s vyhořením potýká až 76 % zaměstnanců a v Česku se toto číslo pohybuje kolem 40 %.
Sebedůvěra
Rodičovství
Duševní zdraví a seberozvoj
5.2.2026
Jak pěstovat odolnost dospívajících bez tlaku na výkon
Dospívání je období plné emocí, nejistoty a vnitřních bouří – pro děti i pro rodiče. Z maličkostí se stávají krize, běžné situace vyvolávají silné reakce a my často tápeme, jak správně reagovat. Chceme své děti chránit a pomáhat jim, ale někdy tím nechtěně oslabujeme jejich schopnost zvládat život. Právě proto je dnes jedním z nejdůležitějších rodičovských úkolů rozvíjet u dětí a dospívajících psychickou odolnost.
O terapii
Sebedůvěra
Duševní zdraví a seberozvoj
4.2.2026
Jak terapie pomáhá rozvíjet psychickou odolnost?
Psychická odolnost (resilience) představuje schopnost čelit nepříznivým okolnostem, zvládat těžkosti a poučit se z nich tak, aby nás v konečném důsledku posílily. Je to určitý způsob nastavení mysli, který nám pomáhá nezůstávat dlouho „na dně“, ale aktivně hledat cesty, jak se vyrovnat s náročnými situacemi. Jednou z možností, jak podpořit rozvoj psychické odolnosti, je terapie.
Sebedůvěra
Duševní zdraví a seberozvoj
3.2.2026
Co se můžeme učit od lidí, kteří prošli velkou životní zkouškou?
Každý z nás během života zažívá chvíle, které prověří jeho schopnosti, dovednosti, sílu nebo odvahu. Nemoc, ztráta blízkého či jiné bolestné zkušenosti – to vše jsou okamžiky, které mohou člověka zlomit, ale také zásadně proměnit. Lidé, kteří prošli těžkou životní zkouškou, nám mohou nabídnout moudrost a nesmírně cenné lekce, které nejsou vždy snadno dostupné v běžném, pohodlném životě. Často ukazují, že utrpení nebo bolest nemusí znamenat konec, ale začátek úplně nové cesty. Co vše se od nich můžeme naučit?
Sebedůvěra
Duševní zdraví a seberozvoj
2.2.2026
Jak si vybudovat psychickou odolnost v době nejistoty
Možná to znáte i vy. Ráno se probouzíte a máte pocit, že svět kolem vás vypadá jinak než včera. Valí se na vás nové požadavky v práci nebo ve škole, změny v rodině nebo tlak na výkon. Stav, kdy cítíme, že nemáme věci pevně v rukou, nás dokáže rozhodit. A právě proto je užitečné umět si zachovat vnitřní stabilitu ve světě, který se rychle mění.
Sebedůvěra
Duševní zdraví a seberozvoj
1.2.2026
Proč není resilience jen tvrdost, ale také schopnost laskavosti k sobě
Když se řekne resilience neboli psychická odolnost, mnoho lidí si automaticky představí tvrdost. Schopnost nezhroutit se, vydržet, zatnout zuby a jít dál za každou cenu a bez ohledu na to, co se opravdu děje uvnitř. Odolnost je pak chápána jako určitá emoční neprůstřelnost. Pod tímto slovem se však skrývá mnohem více.
Emoce
Duševní zdraví a seberozvoj
7.1.2026
Deprese není depka aneb mýty o depresi a co dělat, když se depka promění v depresi
V minulém článku jsme se věnovali rozdílu mezi běžným psychickým propadem, takzvanou depkou a depresí jako skutečnou nemocí. V dnešním pokračování se blíže zaměříme na mýty a předsudky, které se s depresí stále pojí. Nabídneme také konkrétní vodítka, kdy už nejde o depku, ale o depresi, a co dělat, pokud v těchto popisech poznáte sebe nebo někoho blízkého.
Emoce
Duševní zdraví a seberozvoj
4.1.2026
Co dělat, když antidepresiva při léčbě deprese nestačí?
Antidepresiva můžou být klíčovou součástí léčby deprese. Často pomůžou překlenout nejtěžší období, kdy má člověk pocit, že už sám nemá sílu vstát z postele nebo zvládat běžné povinnosti. Není ale neobvyklé, že léky samy o sobě nestačí. Deprese totiž nezasahuje jen do chemie mozku, ale i do myšlení, vztahů, spánku, životního stylu a celkové odolnosti. Mnohdy je proto nutný komplexní přístup k léčbě.
Vztahy
Emoce
Duševní zdraví a seberozvoj
3.1.2026
Partner v depresi: Jak milovat, když druhý mizí do tmy?
Tento článek je pro lidi, kteří mají blízký vztah s člověkem trpícím depresí. Hlavně pro partnery, ale může být užitečný i pro přátele a rodinné příslušníky. Jak podpořit partnera, ale zároveň během toho nezapomínat sami na sebe?
Emoce
Duševní zdraví a seberozvoj
2.1.2026
Jaký vliv mohou mít sociální sítě na duševní zdraví a prohloubení deprese?
Také znáte ten moment, kdy saháte po telefonu jen tak? Na chvilku. Pro rychlé odreagování. A pak to přejde do rituálu. Do zvyku. Do automatismu či autopilota. Bez přehánění – v jednu chvíli to pro mnoho lidí přestane být nástroj, ale spíše vztah. Vztah, který krmí naši touhu po přijetí, uznání, spojení. A který zároveň tiše ukrajuje z našich skutečných potřeb. Včetně těch, o kterých ani nevíme, že jsme je odsunuli na jinou kolej.
Emoce
Duševní zdraví a seberozvoj
1.1.2026
Deprese není depka: Jak rozlišit krátkodobý splín od vážného stavu?
Mnozí z nás používají slovo „depka“ pro označení špatné nálady nebo špatného dne, kdy je toho na nás moc, nedaří se, jsme přetížení, bez nálady a nic se nám nechce. Taková hovorová formulace však zakrývá podstatný rozdíl mezi přechodným poklesem nálady a klinickou depresí. Pojďme se podívat na to, kdy jde o běžný návalový smutek a kdy o nemoc, která vyžaduje pozornost odborníka.
Úzkosti
Stres
Emoce
4.12.2025
Spánková úzkost: když ležíš v posteli a bojíš se, že zase neusneš
Možná to znáte i vy, ležíte v posteli, světla jsou zhasnutá a dům je tichý. A právě v tu chvíli se to spustí. „Zase to přijde.“ „Když neusnu, zítra to nezvládnu.“ „Musím usnout. Teď hned.“ Místo klidu se dostaví napětí. Sledujete dech, čas, vlastní tělo. Čím víc se snažíte usnout, tím bdělejší se cítíte. A s každou další nocí roste strach z té následující. Jak spánkovou úzkost řešit?