Mindfulness pomůže (nejen) k lepšímu spánku
Mindfulness je duševní cvičení, které vás učí vnímat to, co se děje právě tady a teď. Zbavuje vás napětí z myšlenek o budoucnosti i minulosti. Cítíte se díky němu v pohodě, což se promítne do celého vašeho života. Navíc vám cvičení může pomoci vyřešit i problémy se spánkem.

Co je to mindfulness?
Mindfulness je anglické slovo, které označuje schopnost se plně věnovat tomu, co se v přítomnosti právě odehrává. Uvědomujete si přítomný okamžik. V podstatě se jedná o typ meditace, během které nic neposuzujete, o ničem nepřemítáte a snažíte se vyhnout různým myšlenkovým pastím. Mindfulness je stav, který prožíváte nejen tělesně, ale také svými smysly. Mám pro vás skvělou zprávu. Mindfulness je duševní schopnost, která se rozvíjí společně s pravidelným praktikováním. Můžete ji tedy natrénovat.
Mindfulness neboli všímavost
V Česku pro duševní cvičení mindfulness vžilo označení „všímavost“. Odborníci nad tímto označením sice stále polemizují, ale pro laickou veřejnost je to přijatelné označení.
Koncept všímavosti, tedy zaměření se na teď a tady, je součástí mnoha pradávných, ale i současných učení. Mindfulness znamená vědět, co se v přítomném okamžiku děje ve vašem vnitřním prostoru. Všímavost se uplatňuje nejen v józe nebo například na terapii, ale také v denním životě, třeba při vaření, přípravě na důležitou prezentaci atd.
Návyk všímavosti se dá naučit, a tak jej můžete aplikovat skutečně při jakékoliv činnosti, napři. při zmiňovaném vaření, práci, atd. Všímavost ale můžete praktikovat i odděleně, například při meditaci nebo při fyzickém cvičení. Zejména při meditaci nebo fyzickém cvičení lidé mindfulness praktikují, aniž by o to cíleně usilovali.
Americká spisovatelka a učitelka mindfulness Susan Kaiser Greenland říká, že praktikování všímavosti je prospěšné nejen pro dospělé, ale také pro děti. Mindfulness se podle ní skládá ze 3 kvalit:
pozornosti, rovnováhy, soucitu.
Lektorka tyto 3 kvality označuje jako ABC: attention (pozornost), balance (rovnováha), compassion (soucit). Právě těmto 3 kvalitám a vlastnostem se mohou děti díky mindfulness učit už odmalička. Učit by je měli rodiče nebo jiné blízké osoby, které se praktikování všímavosti neboli mindfulness věnují.
Mindfulness je technika pro každého
Velkou výhodou cvičení na všímavost je fakt, že mu může věnovat kdokoliv. S vhodnými úpravami je skvělé pro děti. Samozřejmě se cvičení věnují také dospělí, lidé s různými znevýhodněními, fyzicky nemocní nebo oslabení lidé, lidé různých kultur, s různými problémy a diagnózami, atd.
Technik mindfulness je celá řada. K dostání jsou knihy o mindfulness, ale také se můžete přihlásit do různých kurzů. Vzhledem k široké nabídce pro vás nemusí být snadné si vybrat to pravé ořechové. Proto je nejlepší se obrátit na psychoterapeuta/psychoterapeutku nebo mentory mindfulness.
Neurověda odhalila, že mindfulness prokazatelně funguje
Učení všímavosti stojí na tom, že si vyhradíte „čas na zamyšlení“, který se stane stejně pravidelnou činností, jako například čištění zubů nebo obouvání se. Takový pravidelný „čas na zamyšlení“ s sebou přináší samé výhody:
prospívá mozku,
prospívá tělu,
zlepšuje niterný svět,
zlepšuje prožívání,
zlepšuje vztah k sobě samému, ale také k okolí.
Podle Daniela J. Siegla, předního odborníka na oblast neurovědy, dochází díky soustředění pozornosti k toku energie a informací v nervovém systému. V oblasti, do které směřujete pozornost, vznikají neuronální vzruchy. Tím se posilují nové spoje mezi neurony.
Díky praktikování mindfulness v mozku roste více nervových vláken, která dokážou lépe regulovat:
emoce,
myšlení,
pozornost,
chování.
Celkově se díky osvojení návyku všímavosti budete cítit dobře. Mindfulness pro vás může být skvělou technikou například při zvládání hněvu, který patří k jedné ze základních lidských emocí.
Účinky mindfulness potvrzují studie
To, že praktikování všímavosti funguje, potvrdily studie. Stejně jako jiné činnosti, i tuto se však musíte naučit. Jen tak dosáhnete kýžených pozitivních výsledků. Na praktikování mindfulness se pořádají různé kurzy a terapie, které obvykle trvají 8 týdnů, přičemž docházíte 1krát týdně na kurz osobně a každý den praktikujete doma. Jen tak si dokážete vytvořit pravidelný návyk v podobě „času na zamyšlení“.
Při pravidelném praktikování všímavosti studie potvrzují, že se v mozku tvoří více hormonu melatoninu, který je potřebný pro zlepšení spánku, ale také například imunity. Kromě toho si tréninkem zlepšujete svoji intuici, introspekci a regulujete emoce, například strach. Proto je mindfulness skvělé jako prevence duševních i somatických problémů.
Meditace před spaním v podobě mindfulness
Pokud toužíte po zdravém spánku, máte problémy s usínáním nebo kvalitou spánku, vydejte se cestou všímavosti. Techniky mindfulness se často používají s problémy při usínání, nespavosti a při dalších komplikacích se spánkem, kterých v dnešní době výrazně přibývá. Obvykle je doprovází řada dalších obtíží.
Díky cvičení všímavosti si můžete navodit stav pohody. Neřešíte minulost ani budoucnost. Soustředíte se jen na tady a teď, což vede k celkovému uvolnění. Podle doktora Herberta Bensona a jeho teorie Připomenuté pohody nedokáže mozek rozlišovat mezi aktuálním pocitem pohody a připomenutou vzpomínkou, ve které jste se cítili dobře. Proto vám připomenutí příjemných chvil může pomoci s aktuálním navozením pocitu příjemna. A cítit se příjemně je pro lepší spánek žádoucí.
Jak začít s mindfulness nejen před spaním?
Před spaním si vyzkoušejte například toto relaxační cvičení:
Najděte si klidné místo. Může jím být například pohovka v tiché místnosti.
Připomeňte si příjemnou chvíli, během které jste se cítili dobře.
Z počátku můžete mít zavřené oči. Otevřené oči vás totiž mohou odvádět od vaší vzpomínky.
Od přemítání o vzpomínce se přesuňte ke svému tělu.
Zaměřte se na to, co cítíte na těle, jaký je váš dech, jestli je vám teplo nebo zima atd.
Pokud se dokážete skutečně soustředit, pocítíte tzv. relaxační odpověď. Jde o stav hlubšího uvolnění, kdy se snižuje frekvence dýchání, srdeční tep i tlak a zpomaluje se také metabolismus. Vaše prožívání však může mít i jinou podobu. A to je zcela v pořádku.
Jakékoliv pravidelné cvičení všímavosti pomáhá s navozením kvalitního spánku. Před spaním můžete například i cvičit, ale ne kardio. Spíše jógu a jiná pomalejší cvičení.
Relaxace a meditace před spaním
Pokud hodně přemýšlíte, můžete si nejdříve před spaním projít v hlavě celý den s nácvikem toho, že se nebudete nikde u žádné situace zastavovat. To samozřejmě z počátku není jednoduché a je přirozené, že vám myšlenky mohou odbíhat pryč. V takové situaci je důležité si uvědomit, co děláte a vrátit se k rekapitulaci dne.
Uvědomte si, jak se cítíte fyzicky. Začněte u hlavy a skončete u palců na nohou. Vnímejte, kde cítíte napětí, kde uvolnění a kde jsou neutrální pocity. Zaměřte se na svůj dech a sledujte ho, zamyslete se nad tím, zda máte uvolněný obličej. Přemýšlejte o tom, zda cítíte nějakou emoci.
Zhluboka se nadechněte nosem na 4 doby, vydechujte na 8 dob. Pokud je na vás 8 dob hodně, můžete vydechovat na 7 či 6. Při výdechu našpulte pusu, jako byste měli udělat bublinu.
Jemně se soustřeďte na to, že vdechujete pohodu a vydechujete vše nepotřebné, uvolňujete tělo. Pokud k vám zabloudí zcela jiná myšlenka (proč to dělám, co zítra udělám k snídani apod.) tak se jen vraťte k tomu, co děláte. Vše vydechněte ven. Pokud je potřeba, tak i několikrát.
Právě dýchání je důležitá součást pro hlubší kontakt s vaším tělem. Střídat hluboké a mělké dýchání spolu s vizualizací (představami) pomáhá v hlubokém kontaktu se sebou a vede ke zklidnění. Pro někoho může být vhodné si před dechovým cvičením udělat pár jemnějších fyzických cviků například z jógy, aikida nebo třeba jen lehce prsty aktivovat své ruce, nohy, hrudník, pohladit se po obličeji. Vše dělejte v klidu a co nejvíce soustředěně.
Po nějaké době se při dýchání před spaním můžete soustředit i na šířící se pocit tepla po těle. Můžete postupně dýchat do jednotlivých částí těla a šířit teplo, a tak si prodlužovat čas soustředění se na sebe.
Podobné cvičení můžete dělat také ráno, při těžkém vstávání nebo během dne při únavě.
Mindfulness není jen samostatnou kategorií terapie nebo cestou k překonání těžkostí. Je to pestrá stezka hlubšího vnímání každé chvilky, každého okamžiku, uklidnění i vnímání plnosti života. Pomáhá s vystoupením z myšlenkových pastí a otevírá nové cesty. Může pomoci s přípravou na budoucí situace a vnést do života lehkost. Důležitým předpokladem je začít a v případě potřeby najít v této cestě podporu, třeba u terapeuta.
Mgr. et Mgr. Veronika Okoduwa
Specializace:
úzkosti
deprese
sebevědomí
stres
vztahy
emoční problémy, vztek
zdravotní problémy
truchlení, smrt
seberozvoj
trauma, zneužívání, domácí násilí
existenciální problémy
závislost
syndrom vyhoření

Další články autora

Duševní zdraví a seberozvoj
22.10.2024
Superhrdinové mají ADHD
Život s ADHD, tedy s poruchou pozornosti s hyperaktivitou, představuje velkou výzvu. Kvůli své impulsivitě, neposednosti nebo snížené schopnosti přizpůsobit se sociálním normám lidé s ADHD často zažívají již od útlého věku nepřijetí a potýkají se s řadou problémů. Na druhou stranu však bývají často obdařeni mimořádnými schopnostmi, díky kterým mohou být v životě velmi úspěšní.

Duševní zdraví a seberozvoj
9.10.2024
ADHD u dospělých: Jak se s ním naučit dobře žít?
Syndrom ADHD, který je poruchou pozornosti a hyperaktivity, je nejčastěji skloňovaný v souvislosti s dětmi. Dnešní společnost má o ADHD u dětí větší povědomí než dřív, i když se často jedná o zjednodušené vnímání. Ve školním věku jsou mnohdy děti odesílány k diagnostice, ať už na popud školy nebo rodiny. Ale co dospělí?
Podobně zaměřené články od jiných terapeutů

Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2026
Rozdíl mezi únavou a vyhořením aneb kdy už nestačí si odpočinout
O syndromu vyhoření se dnes hodně mluví i píše. Přesto může být těžké poznat, kdy se nás skutečně týká. Jsem jen hodně unavený/á? Nebo už moje vyčerpání naznačuje, že se blížím vyhoření? A kdy je na místě vyhledat odbornou pomoc?

Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2026
První varovné signály vyhoření, které většina lidí přehlíží
Lucie ráno otevřela notebook, nebo se o to alespoň pokusila. Tělo odmítlo pokračovat. Ještě před měsícem přitom říkala, že je „jen unavená“. I takto může začít to, čemu říkáme vyhoření, anglicky “burnout” – stav, kdy jsme tak vyčerpaní, že nás to paralyzuje, aniž bychom fyzicky těžce pracovali.

Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2026
Mýty o vyhoření: Proč není známkou slabosti
Vyhoření, odborně nazývané syndrom vyhoření (burnout), je stále častěji skloňovaným pojmem. I přesto, že o něm mluvíme stále více, existuje kolem vyhoření řada mýtů a nedorozumění. Často se stává, že těmto tvrzením uvěříme, zvnitřníme si je, protože jsme například od rodičů slýchávali něco podobného, a i to už může být cesta k tomu vyhořet. Jedním z největších klamů je tvrzení, že je vyhoření známkou slabosti.

Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2026
Proč často vyhoří lidé, které práce baví?
„Mě ta práce vlastně pořád baví. Jen už na ni nemám sílu.“ Věta, kterou slýcháme překvapivě často právě od lidí, kteří svou práci dělají s nadšením, smyslem a vnitřním zaujetím. Vyhoření si obvykle spojujeme s přetlakem, špatným vedením nebo nudou. Jenže realita je paradoxnější: velmi často vyhoří právě ti, kterým na práci opravdu záleží.

Sebedůvěra
Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2026
Jak vyhoření souvisí s perfekcionismem?
Je jen málo věcí, které jsou v životě tak vyčerpávající, jako je vyhoření. Vyhoření přitom patří mezi nejčastější potíže mentálního zdraví v moderní době. Výzkumy ukazují, že se v USA aspoň občas s vyhořením potýká až 76 % zaměstnanců a v Česku se toto číslo pohybuje kolem 40 %.

Sebedůvěra
Rodičovství
Duševní zdraví a seberozvoj
5.2.2026
Jak pěstovat odolnost dospívajících bez tlaku na výkon
Dospívání je období plné emocí, nejistoty a vnitřních bouří – pro děti i pro rodiče. Z maličkostí se stávají krize, běžné situace vyvolávají silné reakce a my často tápeme, jak správně reagovat. Chceme své děti chránit a pomáhat jim, ale někdy tím nechtěně oslabujeme jejich schopnost zvládat život. Právě proto je dnes jedním z nejdůležitějších rodičovských úkolů rozvíjet u dětí a dospívajících psychickou odolnost.