ADHD u dospělých: Jak se s ním naučit dobře žít?
Syndrom ADHD, který je poruchou pozornosti a hyperaktivity, je nejčastěji skloňovaný v souvislosti s dětmi. Dnešní společnost má o ADHD u dětí větší povědomí než dřív, i když se často jedná o zjednodušené vnímání. Ve školním věku jsou mnohdy děti odesílány k diagnostice, ať už na popud školy nebo rodiny. Ale co dospělí?

Cesta k diagnostice dospělých je mnohdy trnitá
Málokdo ví, že u dvou třetin dětí, které mají ADHD, tento syndrom přetrvává do dospělosti. Dnes se můžete setkat s generací, u které se dříve porucha nediagnostikovala. Není také výjimkou, že řada mladých dospělých hledá příčinu svých každodenních problémů doma, v práci nebo ve vztazích a nakonec končí s diagnózou ADHD. Dospělí s ADHD mají poměrně často také další diagnózy, jako jsou úzkostné poruchy nebo různé závislosti. Dobrou zprávou je, že se na dospělé klienty v současné době specializuje řada odborných pracovišť. Přesto však v dospělosti není cesta ke správné diagnóze vždy rychlá nebo jednoduchá.
ADHD: Problém, nebo výzva?
Ani poté, co se odborníci dopracují ke správné diagnóze, bohužel nemáte vyhráno. Obvykle dostanete doporučení, abyste užívali léky. Hlavní však je, naučit se s touto poruchou žít, a to tak, aby vám nenarušovala kvalitu života. To je ale mnohdy běh na dlouhou trať. ADHD není poruchou, která se jednou vyléčí, proto je dobré na ni nahlížet jako na druh fungování. Ideální je, snažit se syndrom ADHD přijmout a otevřeně o něm mluvit jako o schopnosti, se kterou někdy potřebujete pomoci, a ne jako o výmluvě (tak je ADHD bohužel často vnímáno). Se zvládáním této poruchy vám může pomoci například určitý systém v domácnosti a na pracovišti nebo režimová opatření.
Dospělí s ADHD během terapií často řeší těžkosti ve vztazích, problémy udržet si práci a také pocit nepochopení, který vede k nízkému sebehodnocení. Jako nejefektivnější přístup k léčbě ADHD, který umožňuje získat kontrolu nad tímto syndromem, se ukazuje kombinace léků, zdravého životního stylu, podporujícího prostředí a psychoterapie, zejména behaviorální a kognitivně-behaviorální terapie (KBT).
Jak dostat ADHD pod kontrolu?
Co udělat proto, aby byl váš život s ADHD jednodušší a naučili jste se zvládat každodenní výzvy, které s poruchou pozornosti s hyperaktivitou souvisejí?
1. Sebepoznání
Základem je dobře pochopit, jak mozek dospělého s ADHD funguje. Někdy jsou tyto informace součástí výsledků diagnostiky. Je důležité dopřát si čas a sepsat si silné a slabé stránky. Zamyslete se nad tím, co umíte dobře dělat, co vás hodně baví nebo jakým způsobem reagujete, když jste smutní. Snažte se najít odpovědi také na tyto otázky: Kdy máte nejčastěji pocit, že selháváte? Jak poskytujete druhým zpětnou vazbu? Kdy byste potřebovali pomoc od svých blízkých? Pokud jste ve vztahu nebo máte rodinu, přizvěte je do tohoto sebepoznávacího procesu.
2. Přehledný systém
Většině lidí s ADHD (a ostatně nejen jim) pomáhají seznamy. Podmínkou je, že se na nich musí podílet. Jak by měly takovéto seznamy vypadat?
Vytvořte si přehlednou tabulku například s denními úkoly a po jejich splnění se odměňte, ať už kávou nebo třeba oblíbenou svačinkou. Ideální je vytvářet odškrkávací tabulky, díky kterým budete okamžitě vidět, jaké úkoly jste úspěšně zvládli.
Sepište si seznam všech věcí, které máte v plánu daný den dělat. Ze seznamu poté vyberte jen to opravdu důležité a úkoly od sebe odlište barevnými lepíky, které můžete oddělat po splnění úkolu.
Úkoly a povinnosti škálujte podle náročnosti a začněte těmi nejtěžšími.
Stanovte si společné cíle se svou rodinou a naplánujete si, jak na nich budete pracovat krok po kroku.
3. Vděčnost a povzbuzování
Naučte si zapisovat, co jste daný den zvládli. Můžete si například vytvořit návyk, že každý večer před spaním napíšete 5 až 10 věcí, které se vám povedly. Někdy to bude znamenat, že se vám podařilo vstát už na druhé zazvonění budíku, jindy, že jste se skvěle popasovali se svými emocemi. Může být také velmi přínosné požádat své blízké o to, aby vám dávali najevo, že vás oceňují. Většina lidí s ADHD často silně prožívá, v čem selhávají a mnohdy zapomínají na to, kolik toho vlastně umí. A že je toho opravu nespočet – jejich energie, zápal pro věc, nasazení, osobitost apod. Potřebují však, aby jim tyto silné stránky okolí připomínalo a povzbuzovalo je v tom, že zvládnou i situace, které jsou pro ně náročné.
4. Zvládání emocí
Zvládání emocí je mnohdy pro lidi s ADHD velmi obtížné. Postupně se učí vědomě se zastavit, zamyslet a jednat. Existuje řada technik a metodik nácvyků, které mohou být v tomto směru velmi přínosné. Ideální je využít zmíněnou pomoc u psychoterapeuta, případně jiného odborníka.
Dospělí s ADHD se v životě potýkají s celou řadou výzev, se správným přístupem je však možné tuto poruchu zvládnout. Klíčové je ADHD příjmout jako nedílnou součást svého fungování a osvojit si podpůrné návyky, které pomáhají při zvládání každodenních úkolů. Zlepšit kvalitu života s ADHD dokáže spojení sebepoznání, podpory blízkých a také správné léčby a terapie.
Mgr. et Mgr. Veronika Okoduwa
Specializace:
úzkosti
deprese
sebevědomí
stres
vztahy
emoční problémy, vztek
zdravotní problémy
truchlení, smrt
seberozvoj
trauma, zneužívání, domácí násilí
existenciální problémy
závislost
syndrom vyhoření

Další články autora

Duševní zdraví a seberozvoj
22.10.2024
Superhrdinové mají ADHD
Život s ADHD, tedy s poruchou pozornosti s hyperaktivitou, představuje velkou výzvu. Kvůli své impulsivitě, neposednosti nebo snížené schopnosti přizpůsobit se sociálním normám lidé s ADHD často zažívají již od útlého věku nepřijetí a potýkají se s řadou problémů. Na druhou stranu však bývají často obdařeni mimořádnými schopnostmi, díky kterým mohou být v životě velmi úspěšní.

Duševní zdraví a seberozvoj
3.11.2023
Mindfulness pomůže (nejen) k lepšímu spánku
Mindfulness je duševní cvičení, které vás učí vnímat to, co se děje právě tady a teď. Zbavuje vás napětí z myšlenek o budoucnosti i minulosti. Cítíte se díky němu v pohodě, což se promítne do celého vašeho života. Navíc vám cvičení může pomoci vyřešit i problémy se spánkem.
Podobně zaměřené články od jiných terapeutů

Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2026
Rozdíl mezi únavou a vyhořením aneb kdy už nestačí si odpočinout
O syndromu vyhoření se dnes hodně mluví i píše. Přesto může být těžké poznat, kdy se nás skutečně týká. Jsem jen hodně unavený/á? Nebo už moje vyčerpání naznačuje, že se blížím vyhoření? A kdy je na místě vyhledat odbornou pomoc?

Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2026
První varovné signály vyhoření, které většina lidí přehlíží
Lucie ráno otevřela notebook, nebo se o to alespoň pokusila. Tělo odmítlo pokračovat. Ještě před měsícem přitom říkala, že je „jen unavená“. I takto může začít to, čemu říkáme vyhoření, anglicky “burnout” – stav, kdy jsme tak vyčerpaní, že nás to paralyzuje, aniž bychom fyzicky těžce pracovali.

Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2026
Mýty o vyhoření: Proč není známkou slabosti
Vyhoření, odborně nazývané syndrom vyhoření (burnout), je stále častěji skloňovaným pojmem. I přesto, že o něm mluvíme stále více, existuje kolem vyhoření řada mýtů a nedorozumění. Často se stává, že těmto tvrzením uvěříme, zvnitřníme si je, protože jsme například od rodičů slýchávali něco podobného, a i to už může být cesta k tomu vyhořet. Jedním z největších klamů je tvrzení, že je vyhoření známkou slabosti.

Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2026
Proč často vyhoří lidé, které práce baví?
„Mě ta práce vlastně pořád baví. Jen už na ni nemám sílu.“ Věta, kterou slýcháme překvapivě často právě od lidí, kteří svou práci dělají s nadšením, smyslem a vnitřním zaujetím. Vyhoření si obvykle spojujeme s přetlakem, špatným vedením nebo nudou. Jenže realita je paradoxnější: velmi často vyhoří právě ti, kterým na práci opravdu záleží.

Sebedůvěra
Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2026
Jak vyhoření souvisí s perfekcionismem?
Je jen málo věcí, které jsou v životě tak vyčerpávající, jako je vyhoření. Vyhoření přitom patří mezi nejčastější potíže mentálního zdraví v moderní době. Výzkumy ukazují, že se v USA aspoň občas s vyhořením potýká až 76 % zaměstnanců a v Česku se toto číslo pohybuje kolem 40 %.

Sebedůvěra
Rodičovství
Duševní zdraví a seberozvoj
5.2.2026
Jak pěstovat odolnost dospívajících bez tlaku na výkon
Dospívání je období plné emocí, nejistoty a vnitřních bouří – pro děti i pro rodiče. Z maličkostí se stávají krize, běžné situace vyvolávají silné reakce a my často tápeme, jak správně reagovat. Chceme své děti chránit a pomáhat jim, ale někdy tím nechtěně oslabujeme jejich schopnost zvládat život. Právě proto je dnes jedním z nejdůležitějších rodičovských úkolů rozvíjet u dětí a dospívajících psychickou odolnost.