Trojúhelníková teorie lásky
Sternberg mluví o 8 různých typech lásky s rozdílem v tom, nakolik jsou tyto tři složky ve vztahu přítomné.
Jak definovat lásku a proč se v každém vztahu cítíme jinak?
Toto otázkou se v 80. letech minulého století zabýval americký psycholog Robert Sternberg. Jeho teorie je postavená na 3 základních pilířích romantického vztahu:
závazku,
vášni
a intimitě.
Závazek (commitment) je "chladná" složka aneb oddanost vztahu a záměr s partnerem setrvat. Vášeň (passion) je "horká" složka, zdroj touhy a fyzické atraktivity. A intimita (intimacy) je "hřejivá" složka, která odráží potřeby porozumění, emočního souznění.
8 typů lásky
Sternberg mluví o 8 různých typech lásky s rozdílem v tom, nakolik jsou tyto tři složky ve vztahu přítomné.
Jaké druhy lásky rozlišuje?
1. Lhostejnost (non-love)
Neobsahuje žádnou složku, zahrnuje běžné interakce, např. pracovní vztahy.
2. Náklonost (liking)
Pouze hluboká intimita, prožívání blízkosti, např. přátelské vztahy
3. Vášnivá láska (infatuated love)
Pouze vášeň, "láska na první pohled", rychle vzniká i zaniká.
4. Prázdná láska (empty love)
Pouze závazek, založena na rozhodnutí. Většinou finální fáze dlouhodbého vztahu, který postrádá intimitu a vášeň.
5. Romantická láska (romantic love)
Hluboká intimita a vášeň, ale chybí závazek.
6. Přátelská láska (companionate love)
Převážně dlouhodobý vztah s intimitou a závazkem, bez hlubší vášně.
7. Fatální láska (fatuous love)
Obsahuje závazek a vášeň, např. rychlé seznámení a spontánní sňatek o dva týdny později, bez sdíleného emočního sblížení.
8. Úplná láska (consummate love)
Ideál se všemi třemi složkami.
Další články autora
Sebedůvěra
Duševní zdraví a seberozvoj
1.2.2026
Proč není resilience jen tvrdost, ale také schopnost laskavosti k sobě
Když se řekne resilience neboli psychická odolnost, mnoho lidí si automaticky představí tvrdost. Schopnost nezhroutit se, vydržet, zatnout zuby a jít dál za každou cenu a bez ohledu na to, co se opravdu děje uvnitř. Odolnost je pak chápána jako určitá emoční neprůstřelnost. Pod tímto slovem se však skrývá mnohem více.
Duševní zdraví a seberozvoj
2.12.2025
Jaký vliv má spaní s mobilem na naše psychické zdraví?
Telefon u postele je dnes pro většinu z nás samozřejmost. Používáme ho jako budík, někdy u něj usínáme při videu nebo ještě těsně před spaním odpovídáme na zprávy. Naše tělo a mozek to ale nevnímají jen jako nevinný zvyk. Z psychologického pohledu je to rušivý prvek, který komplikuje přechod mezi aktivním dnem a klidnou nocí. Spánek není jen biologický proces, je to i psychologický přechod, kdy pomalu zpomalujeme a vypínáme. Mobil u hlavy přechod do spánku narušuje.
O terapii
1.3.2025
Techniky psychodynamické terapie
Psychodynamická terapie pomáhá lidem chápat a vyřešit vnitřní konflikty pramenící z jejich nevědomých myšlenek a pocitů, které ovlivňují jejich vědomé chování. Na terapii prozkoumáváte vnitřní konflikty, které ovlivňují váš každodenní život.
O terapii
1.3.2025
Techniky systemické psychoterapie
Systemická psychoterapie zkoumá vzorce, vztahy a dynamiku v jednání člověka v rámci rodiny nebo jiného systému. Na terapii se naučíte chápat, jak vaše vztahy s ostatními ovlivňují vaše problémy. Společně s terapeutem hledáte efektivnější způsoby prožívání, jednání a interakci s ostatními.
O terapii
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2025
Techniky v různých terapeutických směrech
Chození na terapii je něco jako detektivka. Přijdete s tím, co vás trápí, a společně s terapeutem hledáte stopy k podstatě vašeho trápení. Při pátrání detektivové používají různé postupy, stejně je tomu i v terapii. Každý terapeutický směr má své metody neboli techniky, které vedou k vyřešení „případu“. Některé pracují s představivostí, některé se sny a jiné s tělesným prožíváním. Zjistěte, jaké techniky existují.
O terapii
1.3.2025
Techniky terapie zaměřené na tělo neboli body-terapie
V této terapii se řeší spojení mysli a těla. Body-terapie je zaměřená na tělo. Uvědomujete si během ní emoční prožívání, ale také tělesné prožitky. Díky tomu se naučíte porozumět svým problémům a traumatům.
Podobně zaměřené články od jiných terapeutů
Emoce
Duševní zdraví a seberozvoj
7.1.2026
Deprese není depka aneb mýty o depresi a co dělat, když se depka promění v depresi
V minulém článku jsme se věnovali rozdílu mezi běžným psychickým propadem, takzvanou depkou a depresí jako skutečnou nemocí. V dnešním pokračování se blíže zaměříme na mýty a předsudky, které se s depresí stále pojí. Nabídneme také konkrétní vodítka, kdy už nejde o depku, ale o depresi, a co dělat, pokud v těchto popisech poznáte sebe nebo někoho blízkého.
Emoce
Duševní zdraví a seberozvoj
4.1.2026
Co dělat, když antidepresiva při léčbě deprese nestačí?
Antidepresiva můžou být klíčovou součástí léčby deprese. Často pomůžou překlenout nejtěžší období, kdy má člověk pocit, že už sám nemá sílu vstát z postele nebo zvládat běžné povinnosti. Není ale neobvyklé, že léky samy o sobě nestačí. Deprese totiž nezasahuje jen do chemie mozku, ale i do myšlení, vztahů, spánku, životního stylu a celkové odolnosti. Mnohdy je proto nutný komplexní přístup k léčbě.
Vztahy
Emoce
Duševní zdraví a seberozvoj
3.1.2026
Partner v depresi: Jak milovat, když druhý mizí do tmy?
Tento článek je pro lidi, kteří mají blízký vztah s člověkem trpícím depresí. Hlavně pro partnery, ale může být užitečný i pro přátele a rodinné příslušníky. Jak podpořit partnera, ale zároveň během toho nezapomínat sami na sebe?
Emoce
Duševní zdraví a seberozvoj
2.1.2026
Jaký vliv mohou mít sociální sítě na duševní zdraví a prohloubení deprese?
Také znáte ten moment, kdy saháte po telefonu jen tak? Na chvilku. Pro rychlé odreagování. A pak to přejde do rituálu. Do zvyku. Do automatismu či autopilota. Bez přehánění – v jednu chvíli to pro mnoho lidí přestane být nástroj, ale spíše vztah. Vztah, který krmí naši touhu po přijetí, uznání, spojení. A který zároveň tiše ukrajuje z našich skutečných potřeb. Včetně těch, o kterých ani nevíme, že jsme je odsunuli na jinou kolej.
Emoce
Duševní zdraví a seberozvoj
1.1.2026
Deprese není depka: Jak rozlišit krátkodobý splín od vážného stavu?
Mnozí z nás používají slovo „depka“ pro označení špatné nálady nebo špatného dne, kdy je toho na nás moc, nedaří se, jsme přetížení, bez nálady a nic se nám nechce. Taková hovorová formulace však zakrývá podstatný rozdíl mezi přechodným poklesem nálady a klinickou depresí. Pojďme se podívat na to, kdy jde o běžný návalový smutek a kdy o nemoc, která vyžaduje pozornost odborníka.
Úzkosti
Stres
Emoce
4.12.2025
Spánková úzkost: když ležíš v posteli a bojíš se, že zase neusneš
Možná to znáte i vy, ležíte v posteli, světla jsou zhasnutá a dům je tichý. A právě v tu chvíli se to spustí. „Zase to přijde.“ „Když neusnu, zítra to nezvládnu.“ „Musím usnout. Teď hned.“ Místo klidu se dostaví napětí. Sledujete dech, čas, vlastní tělo. Čím víc se snažíte usnout, tím bdělejší se cítíte. A s každou další nocí roste strach z té následující. Jak spánkovou úzkost řešit?