Techniky gestalt terapie
Gestalt terapie se zaměřuje na přítomné prožívání a na uvědomění si vlastních emocí, myšlenek a chování. Vychází z principu, že lidé mají schopnost sebeuzdravení a růstu, ale jen za předpokladu, že porozumí svým aktuálním prožitkům.

Jaké techniky může používat gestalt terapeut?
Technika prázdné židle
Kromě dvou židlí, které jsou v terapeutovně určené pro vás a terapeuta, přidá terapeut ještě několik prázdných židlí navíc. Terapeut vás následně vyzve, abyste na jednu ze židlí „posadili” osobu nebo pocit, se kterým máte nevyřešený vztah. Na židli může „sedět” například:
osoba z minulosti,
osoba z přítomnosti,
pocit,
aspekt vlastní osobnosti,
situace,
událost.
S tímto „sedícím” na židli povedete pod dohledem terapeuta dialog. Rozhovor vám má pomoci s tím, uvědomit si hlubší emoce a pocity.
Technika horké židle
Na rozdíl od techniky prázdné židle, kdy je v terapeutovně jen klient a terapeut, je horká židle skupinovou technikou. Při této technice budete intenzivně prožívat své tady a teď před ostatními členy skupiny. Terapeut se bude plně soustředit jen na vás a bude vám pomáhat v uvědomění a prohloubení zážitku.
Technika „zůstaň s tím“
Terapeut vás povede k tomu, abyste se plně soustředili na momentálně prožívaný pocit, myšlenku nebo fyzický stav. Během prožívaného stavu se nic nehodnotí ani neodsuzuje. Tato technika může být náročná, ale pomůže vám prohloubit si vaše uvědomění.
Technika nácviku přehánění
Při této technice vás terapeut povede k tomu, abyste své aktuální chování, myšlenky nebo pocity zesilovali a přeháněli. Díky přehánění je možné odhalit skryté aspekty problému nebo pocitu. To vám může pomoci lépe porozumět vašim vlastním reakcím.
Technika identifikace
V případě této techniky vás terapeut povede k tomu, abyste se ztotožnili s konkrétní částí situace, těla nebo snu. K této části následně budete promlouvat. Tato technika vám pomůže odhalit hlubší aspekty vlastního prožívání. Můžete si díky ní uvědomit své potlačené pocity a myšlenky.
Další terapeutické techniky:
Kognitivně-behaviorální terapie
Logoterapie
Psychodynamická terapie
Body-psychoterapie
Systematická psychoterapie
Krátkodobá terapie zaměřená na řešení
Na klienta zaměřená terapie
TIP: O jednotlivých směrech se dočtete víc v článku Váš osobní pomocník pro výběr terapeutického směru.
Pavel Pařízek
Specializace:
deprese
úzkosti
sebevědomí
stres
vztahy
syndrom vyhoření
emoční problémy, vztek
existenciální problémy
seberozvoj

Další články autora

O terapii
1.3.2025
Techniky kognitivně-behaviorální terapie
Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) řeší vztah mezi myšlenkami, emocemi a chováním. Dokáže pomoci identifikovat a změnit negativní vzorce myšlení a chování, které u vás vedou k potížím.

O terapii
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2025
Techniky logoterapie
Logoterapie, která je založená na myšlenkách Viktora Frankla, se zaměřuje na lidskou touhu po smyslu života a úsilí vyrovnat se s faktem, že smrt jednou přijde. Na logoterapii vám terapeut pomáhá najít smysl a cíl vašeho života, a to i tehdy, když jste v obtížné nebo traumatizující situaci.

Duševní zdraví a seberozvoj
8.11.2021
V práci v pohodě? Jak IT firmy pečují o duševní zdraví zaměstnanců?
Věděli jste, že téměř polovina zaměstnanců ztratí až 2 hodiny denně kvůli stresu? Psychická pohoda je jedním z nejdůležitějších faktorů pro kvalitní pracovní výkon. Náš pracovní život se zároveň promítá do toho osobního a naopak.

4.10.2021
Dopady práce na dálku
Samotná práce se stala chaotičtější a fragmentovanější, pracovníci vykazovali méně hodin čistě fokusované práce bez vyrušování a více multitaskingových činností. Kromě již vyššího pracovního vytížení v hodinách se více pracovalo i mimo hlavní pracovní hodiny (práce po večerech).

Duševní zdraví a seberozvoj
24.9.2021
V práci v pohodě? Jak firmy pečují o duševní zdraví zaměstnanců?
Věděli jste, že téměř polovina zaměstnanců ztratí až 2 hodiny denně kvůli stresu? Psychická pohoda je jedním z nejdůležitějších faktorů pro kvalitní pracovní výkon. Náš pracovní život se zároveň promí
Podobně zaměřené články od jiných terapeutů

Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2026
Rozdíl mezi únavou a vyhořením aneb kdy už nestačí si odpočinout
O syndromu vyhoření se dnes hodně mluví i píše. Přesto může být těžké poznat, kdy se nás skutečně týká. Jsem jen hodně unavený/á? Nebo už moje vyčerpání naznačuje, že se blížím vyhoření? A kdy je na místě vyhledat odbornou pomoc?

Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2026
První varovné signály vyhoření, které většina lidí přehlíží
Lucie ráno otevřela notebook, nebo se o to alespoň pokusila. Tělo odmítlo pokračovat. Ještě před měsícem přitom říkala, že je „jen unavená“. I takto může začít to, čemu říkáme vyhoření, anglicky “burnout” – stav, kdy jsme tak vyčerpaní, že nás to paralyzuje, aniž bychom fyzicky těžce pracovali.

Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2026
Mýty o vyhoření: Proč není známkou slabosti
Vyhoření, odborně nazývané syndrom vyhoření (burnout), je stále častěji skloňovaným pojmem. I přesto, že o něm mluvíme stále více, existuje kolem vyhoření řada mýtů a nedorozumění. Často se stává, že těmto tvrzením uvěříme, zvnitřníme si je, protože jsme například od rodičů slýchávali něco podobného, a i to už může být cesta k tomu vyhořet. Jedním z největších klamů je tvrzení, že je vyhoření známkou slabosti.

Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2026
Proč často vyhoří lidé, které práce baví?
„Mě ta práce vlastně pořád baví. Jen už na ni nemám sílu.“ Věta, kterou slýcháme překvapivě často právě od lidí, kteří svou práci dělají s nadšením, smyslem a vnitřním zaujetím. Vyhoření si obvykle spojujeme s přetlakem, špatným vedením nebo nudou. Jenže realita je paradoxnější: velmi často vyhoří právě ti, kterým na práci opravdu záleží.

Sebedůvěra
Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2026
Jak vyhoření souvisí s perfekcionismem?
Je jen málo věcí, které jsou v životě tak vyčerpávající, jako je vyhoření. Vyhoření přitom patří mezi nejčastější potíže mentálního zdraví v moderní době. Výzkumy ukazují, že se v USA aspoň občas s vyhořením potýká až 76 % zaměstnanců a v Česku se toto číslo pohybuje kolem 40 %.

Sebedůvěra
Rodičovství
Duševní zdraví a seberozvoj
5.2.2026
Jak pěstovat odolnost dospívajících bez tlaku na výkon
Dospívání je období plné emocí, nejistoty a vnitřních bouří – pro děti i pro rodiče. Z maličkostí se stávají krize, běžné situace vyvolávají silné reakce a my často tápeme, jak správně reagovat. Chceme své děti chránit a pomáhat jim, ale někdy tím nechtěně oslabujeme jejich schopnost zvládat život. Právě proto je dnes jedním z nejdůležitějších rodičovských úkolů rozvíjet u dětí a dospívajících psychickou odolnost.