Psychosomatika: medicína, která léčí mysl i tělo

EmoceDuševní zdraví a seberozvoj14.9.2023

Podstoupili jste řadu vyšetření, ale medicína ne a ne přijít na původ vaší nemoci? Možná, že je příčinou vaše mysl, která o sobě dává vědět fyzickými příznaky. Takovým onemocněním se věnuje psychosomatická medicína. K člověku přistupuje celostně neboli holisticky. Léčí nejen jeho tělo, ale také duši.

Psychosomatika: medicína, která léčí mysl i tělo

Co je to psychosomatika?

Psychosomatická medicína vychází z faktu, že se naše tělo a mysl vzájemně ovlivňují. Jde v podstatě o holistický přístup ke zdraví, který k problému přistupuje jako k celku. Jak si to lépe představíte?

Příklad: K lékaři přijde pacient, kterého neustále bolí hlava. Protože doktor praktikuje holistický přístup, zajímá ho nejen pacientovo tělo. Vnímá ho jako celek. Kromě fyzické stránky se při léčbě zaměří také na jeho duševní zdraví, které může fyzické projevy (bolest hlavy) vyvolávat.

Na stejném principu funguje i psychosomatická medicína. To, jak s vámi tělo komunikuje, dobře poznáte například, když máte hlad. S nemocemi je to stejné, jen čtení signálů může být matoucí.

Proč a jak funguje psychosomatika?

V medicíně se dlouhou dobu tělo a mysl léčily zvlášť. Jenže v každodenním životě nejsou tyto dvě entity odděleny. Neustále a intenzivně si vyměňují informace. Díky velkému technickému pokroku v lékařské vědě a díky znalosti pochodů lidského fungování, se začaly tyto dva důležité aspekty zkoumat společně.

Psychosomatika se zabývá fyzickým i psychickým stavem člověka. K léčbě tedy přistupuje komplexně. Do praxe uvádí bio-psycho-sociální model zdraví a nemoci. Co to znamená? Že zdraví i nemoc jsou výsledkem vztahu mezi faktory:

  • biologickými (genetika, zdravá strava, fyzická kondice, životní prostředí),

  • psychickými (emoce, chování, osobnost),

  • sociálními (kultura, vztahy, socioekonomická situace).

Tyto faktory existují společně, ovlivňují se a promítají se do vašeho zdraví.

Psychosomatika a nemoci

Psychosomatický původ může mít celá řada vážnějších i méně vážných nemocí. Psychosomatika se podepisuje na:

  • zubech,

  • štítné žláze,

  • svědění kůže,

  • nízkém tlaku,

  • ztuhlé šíji,

  • očích,

  • ztrátě hlasu,

  • pískání v uších,

  • bolesti beder,

  • zánětu močových cest,

  • rýmě atd.

Jak vypadají psychosomatické příznaky?

Jak se projevuje psychosomatika? Jako psychosomatická se označují onemocnění, která mají fyzické příznaky, ale chybí jim jasná lékařská příčina. I když nedokáže lékař přesně určit příčinu a původce problémů, vše nasvědčuje tomu, že za onemocněním stojí určité faktory.

Může jít o faktory genetické a biologické, ale důvodem mohou být také:

  • potíže se zpracováním emocí,

  • stresující životní událost,

  • úzkosti,

  • deprese.

Psychosomatické příznaky se mohou projevit na 3 tělesných systémech:

Trávicí soustava – souvisí s nevolností, zvracením, pálením žáhy, nadýmáním, zácpou nebo průjmem. Kardiovaskulární systém – pociťujete  zrychlený puls, vysoký krevní tlak, bušení srdce, bolest na hrudi. Nervový systém – mezi psychosomatické příznaky patří bolesti hlavy a dalších částí těla, pocení dlaní a nadměrné celkové pocení, sexuální dysfunkce, velká únava, kožní problémy, negativní myšlenky pojící se převážně se zdravím atd.

Obecně se dá říci, že za jakýmkoliv fyzickým symptomem mohou stát psychosociální faktory. Je ale také možné, že tyto fyzické symptomy souvisí se začátkem nemoci, a proto je velice důležité v první řadě vyloučit zdravotní příčinu. Zdravotní příčinu lékař vyloučí příslušnými testy, které mají negativní výsledky. V tomto případě lékař nedokáže s jistotou určit správnou diagnózu a pomoci s léčbou příznaků.

Kdo má největší předpoklady k psychosomatickým obtížím?

K psychosomatickým nemocem jsou náchylnější lidé, které trápí úzkosti. Některým typem úzkosti za svůj život onemocní až 15 % populace. Číslo má přitom rostoucí tendenci. Úzkost pak mohou u člověka prohlubovat projevy, které mají psychosomatický charakter.

V čem spočívá psychosomatická léčba?

Léčení psychosomatických nemocí je komplexní neboli holistickou záležitostí. Somatické neboli fyzické potíže se řeší klasickou medicínou, kterou ale doplňuje další podpůrná léčba. Pacienti se často obávají, že jim jejich bolest nebude nikdo věřit, když není podložena konkrétní příčinou. Bolest je ale skutečná. Proto spolu v psychosomatické medicíně spolupracuje řada lékařů.

Jak by v ideálním případě měl vypadat psychosomatický přístup k nemoci?

  • Návštěvy specialistů – lidé pravidelně chodí k lékařům, například fyzioterapeutům a dalším specialistům, kteří jim pomáhají si nastavit a udržet zdravé návyky a životní styl. Sledují zdravotní stav a příznaky pacienta.

  • Psychoterapie – pomáhá člověku změnit jeho myšlení a chování. Psychoterapeut pomáhá v osvojení způsobů, jak se vyrovnat s bolestí a dalšími příznaky, jak se vypořádat se stresem a jak zlepšit své fungování.

  • Psychiatrie – pokud člověk trpí depresemi a hlubokými úzkostmi, je na místě medikace v podobě antidepresiv a léků proti úzkosti. Tuto část léčby mají na starosti psychiatři.

Jak vám s psychosomatickými obtížemi pomůže terapie?

Psychosomatické nemoci jsou často výsledkem dlouhodobého působení stresu. Díky psychosomatickému přístupu ale můžete lépe porozumět svým potřebám a pomoct si ke změnám, které vás udělají spokojenější ve všech aspektech života. Ty zahrnují například vztahy, zaměstnání, ale i zdraví.

Se stresem a napětím vám může účinně pomoci terapie. Terapeut vám pomůže obnovit duševní, emocionální a fyzickou rovnováhu. Během terapií používá kombinaci různých technik včetně emocionálního uvolnění těla, poradenství a rozmanitých dechových cvičení. Psychoterapie se zaměřuje na vaše celkové zdraví. Pomocí praktických cvičení a technik lépe porozumíte vlastnímu léčebnému procesu a naučíte se na něm podílet.

Mgr. Dominika Heverlová

Specializace:

úzkosti

sebevědomí

stres

vztahy

syndrom vyhoření

emoční problémy, vztek

zdravotní problémy

závislost

existenciální problémy

trauma, zneužívání, domácí násilí

seberozvoj

truchlení, smrt

deprese

Další články autora

Nový začátek po rozchodu aneb jak se z něj dostat a vyjít z něj silnější

Vztahy

10.9.2025

Nový začátek po rozchodu aneb jak se z něj dostat a vyjít z něj silnější

Rozchod je bezesporu velmi stresující záležitostí, která často působí jako konec světa. S odstupem se však může stát, že zjistíme, že rozchod přinesl i mnoho pozitivního, například osobní růst. Jak se s náročným obdobím po rozchodu vypořádat a jaký vliv má na psychiku typ rozchodu?

Jak se nebát změny a odejít z práce, ze vztahu nebo dělat důležitá rozhodnutí

Sebedůvěra

Duševní zdraví a seberozvoj

31.3.2025

Jak se nebát změny a odejít z práce, ze vztahu nebo dělat důležitá rozhodnutí

Změna je nevyhnutelná součást života, ale často ji provází strach a nejistota. Významná rozhodnutí, jako je odchod z práce, ukončení vztahu nebo jiná důležitá změna, mohou vyvolat silné emoce a pochybnosti. Tento článek se zaměřuje na psychologické aspekty strachu ze změny a na způsoby, jak jej překonat. Výzkumy z posledních let, například studie publikovaná v roce 2020 v časopise Journal of Applied Psychology, ukazují, že zvládání změn je klíčovou dovedností pro moderní život a pracovní prostředí.

Hranice v partnerství: Jak poznat, že už jsou moje hranice překročeny?

Vztahy

15.12.2024

Hranice v partnerství: Jak poznat, že už jsou moje hranice překročeny?

Ve vztazích hrají hranice zásadní roli, i když si je často neuvědomujeme, pomáhají nám ochránit vlastní identitu, potřeby a hodnoty. Ve zdravém vztahu jsou obě strany schopné své hranice vzájemně respektovat, a pokud jsou překročeny, dokáží o tom spolu komunikovat. Mnohdy však v partnerství nejsou hranice dobře nastavené, což může vést k tomu, že se jeden z partnerů cítí přetížený nebo přehlížený. Jak tedy poznat, že byly vaše hranice překročeny a co s tím?

Manipulátoři: Jak je poznat a jak se manipulaci ubránit?

Duševní zdraví a seberozvoj

9.12.2024

Manipulátoři: Jak je poznat a jak se manipulaci ubránit?

V dnešním světě, kde jsou vztahy čím dál složitější, je dobré umět rozpoznat manipulativní chování. Manipulátoři se často schovávají za šarmem a empatickým vystupováním, což může být například pro mladé lidi, kteří teprve objevují vztahy, matoucí. Na základě čeho tedy můžete manipulátory odhalit a jak se nestát obětí manipulace?

Základní pilíře duševního zdraví a psychohygieny

Duševní zdraví a seberozvoj

9.8.2024

Základní pilíře duševního zdraví a psychohygieny

Co si představit pod pojmem psychohygiena? Předcházení duševním chorobám a udržování duševního zdraví. Jedná se o podporu samoléčebných schopností, jako jsou opatření proti stresu. Blíže si představíme tři hlavní metody, kterými se psychohygiena zabývá, a to v podobě spánku, zdravého způsobu stravování a přirozeného pohybu. Cílem je dosažení ideální pracovní výkonnosti a soustředěnosti, celkové odolnosti organismu a umění odpočinku.

Jak se sladit, když jeden chce mít sex častěji?

Vztahy

Komunikace

26.4.2024

Jak se sladit, když jeden chce mít sex častěji?

To, že jeden z partnerů chce sex více, nebo naopak méně než ten druhý je běžná situace, která se v partnerském vztahu řeší. Pamatujte, že všechno je možné vykomunikovat. Jak můžete najít frekvenci sexu, která bude vyhovovat vám oběma?

Podobně zaměřené články od jiných terapeutů

Rozdíl mezi únavou a vyhořením aneb kdy už nestačí si odpočinout

Stres

Duševní zdraví a seberozvoj

1.3.2026

Rozdíl mezi únavou a vyhořením aneb kdy už nestačí si odpočinout

O syndromu vyhoření se dnes hodně mluví i píše. Přesto může být těžké poznat, kdy se nás skutečně týká. Jsem jen hodně unavený/á? Nebo už moje vyčerpání naznačuje, že se blížím vyhoření? A kdy je na místě vyhledat odbornou pomoc?

První varovné signály vyhoření, které většina lidí přehlíží

Stres

Duševní zdraví a seberozvoj

1.3.2026

První varovné signály vyhoření, které většina lidí přehlíží

Lucie ráno otevřela notebook, nebo se o to alespoň pokusila. Tělo odmítlo pokračovat. Ještě před měsícem přitom říkala, že je „jen unavená“. I takto může začít to, čemu říkáme vyhoření, anglicky “burnout” – stav, kdy jsme tak vyčerpaní, že nás to paralyzuje, aniž bychom fyzicky těžce pracovali.

Mýty o vyhoření: Proč není známkou slabosti

Stres

Duševní zdraví a seberozvoj

1.3.2026

Mýty o vyhoření: Proč není známkou slabosti

Vyhoření, odborně nazývané syndrom vyhoření (burnout), je stále častěji skloňovaným pojmem. I přesto, že o něm mluvíme stále více, existuje kolem vyhoření řada mýtů a nedorozumění. Často se stává, že těmto tvrzením uvěříme, zvnitřníme si je, protože jsme například od rodičů slýchávali něco podobného, a i to už může být cesta k tomu vyhořet. Jedním z největších klamů je tvrzení, že je vyhoření známkou slabosti.

Proč často vyhoří lidé, které práce baví?

Stres

Duševní zdraví a seberozvoj

1.3.2026

Proč často vyhoří lidé, které práce baví?

„Mě ta práce vlastně pořád baví. Jen už na ni nemám sílu.“ Věta, kterou slýcháme překvapivě často právě od lidí, kteří svou práci dělají s nadšením, smyslem a vnitřním zaujetím. Vyhoření si obvykle spojujeme s přetlakem, špatným vedením nebo nudou. Jenže realita je paradoxnější: velmi často vyhoří právě ti, kterým na práci opravdu záleží.

Jak vyhoření souvisí s perfekcionismem?

Sebedůvěra

Stres

Duševní zdraví a seberozvoj

1.3.2026

Jak vyhoření souvisí s perfekcionismem?

Je jen málo věcí, které jsou v životě tak vyčerpávající, jako je vyhoření. Vyhoření přitom patří mezi nejčastější potíže mentálního zdraví v moderní době. Výzkumy ukazují, že se v USA aspoň občas s vyhořením potýká až 76 % zaměstnanců a v Česku se toto číslo pohybuje kolem 40 %.

Jak pěstovat odolnost dospívajících bez tlaku na výkon

Sebedůvěra

Rodičovství

Duševní zdraví a seberozvoj

5.2.2026

Jak pěstovat odolnost dospívajících bez tlaku na výkon

Dospívání je období plné emocí, nejistoty a vnitřních bouří – pro děti i pro rodiče. Z maličkostí se stávají krize, běžné situace vyvolávají silné reakce a my často tápeme, jak správně reagovat. Chceme své děti chránit a pomáhat jim, ale někdy tím nechtěně oslabujeme jejich schopnost zvládat život. Právě proto je dnes jedním z nejdůležitějších rodičovských úkolů rozvíjet u dětí a dospívajících psychickou odolnost.