Je mateřství smyslem života? Pro někoho ano, pro jiného ne. Respekt zaslouží obojí

Mateřství a hodnoty, které určují váš životní směr

Vytváření lidských hodnot je komplexní proces, který zahrnuje interakce mezi jednotlivci, společností a kulturami. Věci, události nebo jednání získávají hodnotu tím, že jim lidé přikládají svůj subjektivní význam.

Díky hodnotám určujete svůj životní směr. Poskytují vám prostor pro rozhodování a umožňují vám seřazení životních cílů podle jejich důležitosti. Mateřství se jako hodnota může u žen projevovat v různých oblastech.

• Emocionální oblast - mateřství se může snoubit s hlubokým emocionálním propojením s dítětem. Ženy mohou projevovat lásku, péči a ochranu vůči svým dětem.

• Užitečnost - mateřství může ženám přinášet pocit naplnění v tom, že se starají o potřeby svých dětí. Může jít o poskytování fyzické péče, vzdělání nebo podpory ve vývoji.

• Vlastní identita - pro některé ženy může být mateřství klíčovou součástí jejich identity. Může pro ně představovat zdroj osobního růstu, poznání nebo odpověď na otázku, co je smysl života.

• Žebříček hodnot - mateřství může vést ženy k upřednostnění rodinných hodnot a potřeb před osobními nebo profesními cíli. Mohou se rozhodnout většinu svého času a energie věnovat péči o rodinu.

Nemít děti je také volba

Co když nechci mít děti? Podobně jako se někteří lidé rozhodnou, že je jejich životní hodnotou být rodiči, si jiní mohou zvolit pravý opak. Tzv. dobrovolnou bezdětnost. Stejně jako o rodičovství je možné o dobrovolné bezdětnosti uvažovat z několika různých úhlů pohledu.

• Osobní volba a svoboda rozhodnutí – jedním z nejdůležitějších aspektů tohoto tématu je respektování osobní volby a svobody rozhodnutí jednotlivců. Dobrovolnou bezdětnost by měla společnost vnímat jako legitimní životní volbu podobnou rozhodnutí mít děti.

• Individuální motivace – někteří lidé se rozhodnou nemít děti kvůli osobním nebo profesním cílům, zatímco jiní mohou volit dobrovolnou bezdětnost kvůli obavám ze situace ve světě, kvůli ekonomické nestabilitě nebo z důvodů ekologických problémů. Důležitou roli v rozhodovacím procesu mohou hrát i zdravotní rizika nebo genetické zatížení v rodině.

• Sociální tlaky a očekávání – existuje tlak ze strany společnosti, rodiny nebo kultury na to, aby lidé měli děti. Dobrovolná bezdětnost se tak může setkat s nepochopením nebo odsouzením. Je důležité, aby se společnost naučila respektovat různé životní volby jednotlivců a poskytovala prostor pro různorodost životních cest.

Podobně jako u rozhodnutí mít děti, které s sebou nese celoživotní závazek, je dobré si uvědomit, že i volba nemít děti s sebou může nést určitá „rizika“. Takové „riziko“ může mít podobu různých pochybností, například, zda nebudete volby litovat. V rámci rozhodovacích procesů vám může pomoci především myšlenka, že jakákoliv životní volba s sebou nese přínosy i ztráty, které je třeba vnímat jako něco, co k volbě přirozeně patří.

Jak se vypořádat s dotazy a tlaky vašeho okolí?

Páry, které se rozhodnou z jakéhokoliv důvodu nemít děti, obvykle čelí nejrůznějším dotazům a „doporučením“ ze svého okolí, které nemusí být příjemné. Proto je dobré se naučit, jak své okolí citlivě hraničit. Vhodným způsobem může být kombinace dvou stylů komunikací:

„já“ komunikace, asertivní jednání.

Jak používat „já“ komunikaci a asertivní jednání v praxi?

Nejprve je potřeba pochopit oba styly komunikace.

• „Já“ komunikace – staví na myšlence, že vaše okolí vhodnou a nehodnotící formou informujete o tom, co se ve vás odehrává.

• Asertivní komunikace – jde o ucelený komunikační styl, který odráží vaši schopnost rozhodnout se sám/sama za sebe a nést za svoje rozhodnutí zodpovědnost. Je to tzv. vaše volba. Asertivní komunikace je o tom, že se dokážete prosadit, ale zároveň respektujete, že i ostatní mají vlastní názor a požadavky, tzv. vaše volba.

Díky kombinaci „já“ komunikace a asertivního jednání můžete svému okolí dát citlivě najevo, kdy jste komunikaci otevření, a kdy vám diskuze není příjemná, případně je příliš osobní.

Naučte se nastavovat hranice

Jakmile se vás okolí začne ptát na otázku mateřství, rodičovství a obecně dětí, je dobré si vůči němu nastavit hranice (o čem chcete a nechcete mluvit). Jak na to?

• Můžete říci, že je vám nepříjemné o tématu mluvit, ale chápete, že vám chtějí sdělit svůj názor.

• Můžete říci, že tuto otázku s partnerem řešíte, ale už se jí nechcete zabývat v dalších rozhovorech.

• Pokud jste již dospěli k rozhodnutí, že děti mít nebudete, je potřeba okolí jasně sdělit, že už je rozhodnuto a o tématu nechcete více mluvit. Můžete třeba říct, že chápete jejich názor, ale že vy jste se vědomě rozhodli, pečlivě jste zvážili veškeré důsledky, které se s tímto „verdiktem“ pojí a přijali jste je.

Co dělat, když se na téma rodičovství díváme každý jinak?

Rozhodnutí stát se rodiči obvykle nestojí pouze na jednom z partnerů, ale je otázkou páru. Pokud se žena rozhodne, že nechce mít děti, neznamená to, že to má muž stejně a naopak. Pár se tak může dostat do tzv. patového konfliktu, který není možné v dané době objektivně vyřešit. V tomto případě neexistuje kompromis mezi: chci a nechci mít děti.

Více o patovém konfliktu

Patový konflikt je „druh“ konfliktu, který nemá v danou chvíli řešení. Pokud byste se snažili jeho řešení najít za každou cenu, bylo by to zřejmě na úkor velkého ústupku jednoho z partnerů. Ten by musel být ochotný opustit své postoje, osobnostní nastavení a hodnoty.

Patový konflikt má tendence se stupňovat, více se vyhraňovat a vyvolávat trvalé a intenzivní napětí mezi partnery. Víte, že patový konflikt můžete řešit i pod vedením odborníka na terapii?

4 kroky ve zvládnutí patové situace:

1. Zjistěte sen nebo sny – objasněte své potřeby a pocity, které ve vás situace vyvolává, a pokuste se vysvětlit, proč je pro vás téma tak důležité. Každý z partnerů by měl mít prostor pro vyjádření svého názoru. Více inspirace v článku Řešení konfliktů ve vztahu.

2. Zklidněte se - pokud jste zaplavení emocemi, pokuste se vzájemně podpořit v uvolnění, případně konverzaci na nějakou dobu (např. 20 minut) přerušte.

3. Najděte dočasný kompromis – vyzkoušejte metodu dvou kruhů, kdy jeden kruh obsahuje témata, ve kterých se můžete dohodnout (jste otevření diskuzi) a druhý témata, o kterých se nesmlouvá. Každý z partnerů si namaluje tyto dva kruhy a uvede svá témata. Následně kruhy porovnáte a zjistíte, v čem je možné najít kompromis. Metoda dvou kruhů konflikt nevyřeší, ale můžete díky ní najít dočasný kompromis, než téma znovu otevřete. V případě mateřství a otázky „mít, či nemít děti“ můžete dospět k dohodě, že například během následujících 2 let děti plánovat nebudete, ale každý půl rok se k tématu vrátíte, otevřete jej a vyslechnete si nové myšlenky, nejistoty a obavy, které se s rozhodnutím pojí. Můžete se dohodnout na tom, jakým směrem se budete ubírat dál.

4. Vzájemně si poděkujte – na konci rozhovoru partnerovi poděkujte za 3 věci, například: děkuji, že jsi mě vyslechl, děkuji za zajímavé nápady, děkuji za tvou snahu porozumět mým obavám.

Patový konflikt v rovině mateřství má velmi omezený prostor pro vyřešení s ohledem na to, že nejde odkládat do nekonečna z důvodu fyziologických limitů. Proto je důležité si dopředu vymezit, do kdy je vhodné, nebo dokonce nutné téma mateřství vyjasnit a dojít k rozhodnutí.

Rozdílný pohled na mateřství v počátku vztahu nemusí nutně znamenat, že nedojde k jeho proměně. Například to, že žena ve 25 letech nechce děti a muž ano nebo naopak, neznamená, že v rámci budování vztahu a jeho rozvoje nedojde k proměně hodnot a vzniku nových životních cílů. Naopak, pokud se tématu důkladně věnujete (ale ne impulzivně a bez přestání) a dojdete k určitému závěru, bude to nakonec společné rozhodnutí vedoucí k novému budování společných hodnot a životních cílů.