Jak najít životní spokojenost? 6 dovedností, které vás k ní dovedou
Jaké pilíře stojí v pozadí naší životnosti spokojenosti nebo toho, co nazýváme štěstím. O tom, že životní spokojenost je přímo závislá na tom, v jakém prostředí vyrůstáte a v jakém kontextu se váš život odehrává, mluví Miroslav Světlák, klinický psycholog, psychoterapeut, učitel na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity a vědec v oblasti psychologie, zdraví a efektivních neurověd.

Základní pilíře zdravé mysli a duševního zdraví
K tomu, abyste se cítili šťastní a spokojení, je potřeba trénovat. Je potřeba trénovat 6 základních dovedností, které dokážou změnit váš životní postoj. Pokud budete trpěliví, je velká pravděpodobnost, že kýžené změny dosáhnete.
1. Uvědomění
Lidé v dnešní době nemají čas si dostatečně uvědomovat, co se děje právě tady a teď. Většinou spěchají a nevěnují pozornost tomu, co se děje. Spoustu věcí dělají automaticky, ale nesoustředí se na to, co právě dělají.
Dělání věcí bez uvědomění má negativní dopad na radosti ve vašem životě, na vaše milování nebo třeba na vychutnávání si jídla. Tak silně se soustředíte na dosažení cíle, že si přestáváte všímat toho, co skutečně děláte.
Člověk také často v mysli utíká do budoucnosti nebo reflektuje minulost. Jenže přemítání o minulosti vede k depresivní náladě a pohled do budoucnosti zase k pocitu úzkosti a strachu.
Aby vám bylo v životě lépe, je potřeba trénovat uvědomění. Uvědomění je v podstatě schopnost se zaměřit na to, co se děje v přítomném okamžiku a odolat všemu, co vás při tomto uvědomování ruší.
2. Vhled
Vhled je vaše schopnost poznat, jak v životě fungujete a podle jakých zákonitostí se řídíte. Například zjistíte, že když o sobě přemýšlíte v minulosti nebo v budoucnosti, necítíte se spokojení ani v klidu. Přijdete na to, že vám tento způsob uvažování škodí a že už v něm nechcete dále pokračovat.
Vhled souvisí i s otázkou, jak se sami k sobě vztahujete. Pokud k sobě přistupujete s laskavostí, soucitem a s akceptováním vlastních limitů, budete se cítit klidně. Díky vhledu a zjištění, jak fungujete, získáte pevnější základ pod nohama a můžete se začít chovat jinak.
3. Spojení
Vztahy s lidmi jsou významným pilířem duševního zdraví. Podle statistik má opuštěnost dvakrát větší dopad na předčasné úmrtí než například obezita nebo kouření. Abyste se cítili fajn, je potřeba být ve spojení a v propojení s lidmi. Spojení vám umožňuje si uvědomit, že když pociťujete smutek, nejste v tom sami. I ostatní lidé se někdy cítí smutní, i ostatní lidé mají strach o svoje blízké. Všichni se mohou obávat samoty.
4. Regulace emocí
Trápení obvykle vzniká z toho, že zažíváte emoce, které mají velkou intenzitu. A tyto emoce pak spouští nějaké chování. Například si neuvědomujete, že cítíte zlost, ale právě ta zlost je důvodem toho, proč nadměrně pijete nebo si ubližujete. Je potřeba se naučit, jak emoce regulovat. Jedním ze způsobů je například akceptování. Přijmete fakt, že váš mozek produkuje celou řadu myšlenek, ale vy s tím nemůžete nic dělat. Kromě akceptace pomáhá k regulaci myšlenek také přehodnocení a humor.
Pokud se chcete cítit šťastně, musíte pracovat na svém postoji. Musíte dovednosti začít praktikovat a trénovat. Jenom to vás dovede ke změně. A nezapomeňte být na sebe při učení se těchto dovedností vlídní.
Co dalšího ve videu zazní?
Další dva pilíře životní spokojenosti, mezi které patří: účel a smysl a sebevědomí.
Že je v pořádku cítit se smutně.
Jak náš pocit spokojenosti ovlivňuje naše okolí?
Jak přemíra informací může být spíše ke škodě než k užitku a proč?
Další články autora

Sebedůvěra
Duševní zdraví a seberozvoj
1.2.2026
Proč není resilience jen tvrdost, ale také schopnost laskavosti k sobě
Když se řekne resilience neboli psychická odolnost, mnoho lidí si automaticky představí tvrdost. Schopnost nezhroutit se, vydržet, zatnout zuby a jít dál za každou cenu a bez ohledu na to, co se opravdu děje uvnitř. Odolnost je pak chápána jako určitá emoční neprůstřelnost. Pod tímto slovem se však skrývá mnohem více.

Duševní zdraví a seberozvoj
2.12.2025
Jaký vliv má spaní s mobilem na naše psychické zdraví?
Telefon u postele je dnes pro většinu z nás samozřejmost. Používáme ho jako budík, někdy u něj usínáme při videu nebo ještě těsně před spaním odpovídáme na zprávy. Naše tělo a mozek to ale nevnímají jen jako nevinný zvyk. Z psychologického pohledu je to rušivý prvek, který komplikuje přechod mezi aktivním dnem a klidnou nocí. Spánek není jen biologický proces, je to i psychologický přechod, kdy pomalu zpomalujeme a vypínáme. Mobil u hlavy přechod do spánku narušuje.

O terapii
1.3.2025
Techniky psychodynamické terapie
Psychodynamická terapie pomáhá lidem chápat a vyřešit vnitřní konflikty pramenící z jejich nevědomých myšlenek a pocitů, které ovlivňují jejich vědomé chování. Na terapii prozkoumáváte vnitřní konflikty, které ovlivňují váš každodenní život.

O terapii
1.3.2025
Techniky systemické psychoterapie
Systemická psychoterapie zkoumá vzorce, vztahy a dynamiku v jednání člověka v rámci rodiny nebo jiného systému. Na terapii se naučíte chápat, jak vaše vztahy s ostatními ovlivňují vaše problémy. Společně s terapeutem hledáte efektivnější způsoby prožívání, jednání a interakci s ostatními.

O terapii
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2025
Techniky v různých terapeutických směrech
Chození na terapii je něco jako detektivka. Přijdete s tím, co vás trápí, a společně s terapeutem hledáte stopy k podstatě vašeho trápení. Při pátrání detektivové používají různé postupy, stejně je tomu i v terapii. Každý terapeutický směr má své metody neboli techniky, které vedou k vyřešení „případu“. Některé pracují s představivostí, některé se sny a jiné s tělesným prožíváním. Zjistěte, jaké techniky existují.

O terapii
1.3.2025
Techniky terapie zaměřené na tělo neboli body-terapie
V této terapii se řeší spojení mysli a těla. Body-terapie je zaměřená na tělo. Uvědomujete si během ní emoční prožívání, ale také tělesné prožitky. Díky tomu se naučíte porozumět svým problémům a traumatům.
Podobně zaměřené články od jiných terapeutů

Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2026
Rozdíl mezi únavou a vyhořením aneb kdy už nestačí si odpočinout
O syndromu vyhoření se dnes hodně mluví i píše. Přesto může být těžké poznat, kdy se nás skutečně týká. Jsem jen hodně unavený/á? Nebo už moje vyčerpání naznačuje, že se blížím vyhoření? A kdy je na místě vyhledat odbornou pomoc?

Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2026
První varovné signály vyhoření, které většina lidí přehlíží
Lucie ráno otevřela notebook, nebo se o to alespoň pokusila. Tělo odmítlo pokračovat. Ještě před měsícem přitom říkala, že je „jen unavená“. I takto může začít to, čemu říkáme vyhoření, anglicky “burnout” – stav, kdy jsme tak vyčerpaní, že nás to paralyzuje, aniž bychom fyzicky těžce pracovali.

Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2026
Mýty o vyhoření: Proč není známkou slabosti
Vyhoření, odborně nazývané syndrom vyhoření (burnout), je stále častěji skloňovaným pojmem. I přesto, že o něm mluvíme stále více, existuje kolem vyhoření řada mýtů a nedorozumění. Často se stává, že těmto tvrzením uvěříme, zvnitřníme si je, protože jsme například od rodičů slýchávali něco podobného, a i to už může být cesta k tomu vyhořet. Jedním z největších klamů je tvrzení, že je vyhoření známkou slabosti.

Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2026
Proč často vyhoří lidé, které práce baví?
„Mě ta práce vlastně pořád baví. Jen už na ni nemám sílu.“ Věta, kterou slýcháme překvapivě často právě od lidí, kteří svou práci dělají s nadšením, smyslem a vnitřním zaujetím. Vyhoření si obvykle spojujeme s přetlakem, špatným vedením nebo nudou. Jenže realita je paradoxnější: velmi často vyhoří právě ti, kterým na práci opravdu záleží.

Sebedůvěra
Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2026
Jak vyhoření souvisí s perfekcionismem?
Je jen málo věcí, které jsou v životě tak vyčerpávající, jako je vyhoření. Vyhoření přitom patří mezi nejčastější potíže mentálního zdraví v moderní době. Výzkumy ukazují, že se v USA aspoň občas s vyhořením potýká až 76 % zaměstnanců a v Česku se toto číslo pohybuje kolem 40 %.

Sebedůvěra
Rodičovství
Duševní zdraví a seberozvoj
5.2.2026
Jak pěstovat odolnost dospívajících bez tlaku na výkon
Dospívání je období plné emocí, nejistoty a vnitřních bouří – pro děti i pro rodiče. Z maličkostí se stávají krize, běžné situace vyvolávají silné reakce a my často tápeme, jak správně reagovat. Chceme své děti chránit a pomáhat jim, ale někdy tím nechtěně oslabujeme jejich schopnost zvládat život. Právě proto je dnes jedním z nejdůležitějších rodičovských úkolů rozvíjet u dětí a dospívajících psychickou odolnost.