Emoční resilience a jak ji rozvíjet?

Duševní zdraví a seberozvoj24.8.2024

Proč jeden člověk ustojí i náročné situace, zatímco se jiní hroutí? To je otázka, kterou si pokládalo mnoho psychologů a výzkumníků. Shodli se na tom, že v těžkých časech do hry vstupuje takzvaná emoční resilience, tedy schopnost jedince efektivně se vyrovnat s obtížnými životními situacemi, stresory a změnami. Jedná se o schopnost dokázat se po negativních zkušenostech zotavit, aniž by to mělo zásadní dopad na naše duševní zdraví. Jakým způsobem je možné na emoční resilienci pracovat?

Emoční resilience a jak ji rozvíjet?

Jak na psychickou odolnost nahlíží psychologie?

Stres může mít v průběhu času negativní vliv na naši psychickou, fyzickou i emocionální pohodu. Emoční resilience může lidi chránit před škodlivými účinky stresu a posílit jejich schopnost získat zpět kontrolu nad jejich životem. Většina psychologů se shoduje na tom, že je odolnost mnohočetným konceptem složeným jak ze schopnosti zvládat těžké časy, tak i ze schopnosti dokázat na ně pružně reagovat. Existuje řada dovedností, které podporují odolnost a na kterých může pracovat každý jednotlivec, jedná se například o schopnost řešit problémy, efektivní komunikaci, emoční regulaci a zvládání stresu, budování sítě sociální podpory nebo přijetí pozitivního náhledu.

Proč jsou někteří lidé odolnější než jiní?

Celá řada výzkumů prokázala, že se psychická odolnost buduje již v dětství a přispívá k ní láskyplné a spolehlivé rodinné prostředí, které poskytuje dostatek příležitostí pro zvládání výzev a stresu. V případě, že je však rodinné prostředí stresující a chaotické, jsou lidé vystaveni zvýšenému riziku rozvoje přehnaného sympatického nervového systému a silných emočních reakcí na budoucí stresory, které mohou přetrvávat i do dospělosti.

Psychologové věří, že míra, do které mohou lidé dokázat čelit traumatům, souvisí nejen s jejich výchovou, ale také s jejich povahou a genetickými predispozicemi. Za klíčový faktor odolnosti je dle odborníků považovaná schopnost frontální části mozku inhibovat emocionální reakce zprostředkované limbickým systémem. Amygdala má zásadní roli v ukládání traumatických vzpomínek, pro zotavení je zásadní schopnost dokázat se od nich odpoutat. Vědci si však uvědomují, že o genetice stále vědí velmi málo. Výzkumy nicméně prokázaly, že odolnost není pouze výsledkem biologické predispozice. Pro překonání traumatu jsou zásadní i rodičovská rozhodnutí přijatá v době, kdy se mozek a centrální nervový systém dítěte stále vyvíjí.

Co vše se podílí na emoční resilienci?

Podle renomovaného kanadského výzkumníka odolnosti Michaela Ungara je resilience souhrnem několika faktorů:

  • Individuální faktory: K individuálním faktorům je možné zařadit například schopnost řešit problémy, asertivitu, životní postoje, smysl pro humor či rovnováhu mezi závislostí a nezávislostí na ostatních.

  • Vztahové faktory: Za vztahové faktory ovlivňující emoční resilienci je možné považovat sociální kompetence, uspokojení potřeb dítěte, přítomnost pozitivních modelů a rolí či smysluplné vztahy s ostatními v domácím nebo školním prostředí.

  • Společenské faktory: Jaké společenské faktory mohou ovlivnit psychickou odolnost? Jedná se například o přístup ke vzdělání, toleranci okolí k přiměřenému rizikovému a problémovému chování či vnímání spravedlnosti ve společnosti.

  • Kulturní faktory: Dle Michaela Ungara se na emoční resilienci podílí i kulturní faktory, ať už v podobě životní filozofie, tolerantního přístupu k rozdílným ideologiím ostatních a k jejich víře a přesvědčení nebo kulturního zakořenění.

Jakým způsobem může emoční resilience zvýšit kvalitu života?

Pokud si nevybudujeme psychickou odolnost, můžeme se cítit zranitelní a zatížení ve chvíli, kdy nastanou potíže. Co vše tedy může do našeho života přinést psychická odolnost?

Menší riziko onemocnění související se stresem

Nedostatek psychické odolnosti může způsobovat chronický stres, jehož následkem může být vysoký krevní tlak, srdeční onemocnění nebo oslabený imunitní systém. Psychicky odolní jedinci tak mají nižší riziko rozvoje onemocnění spojených se stresem.

Snížení úzkosti a deprese

U lidí s vysokou odolností existuje vyšší pravděpodobnost, že dokáží překonat trauma nebo najít cestu ke zlepšení obtížné situace. Místo toho, aby se zabývali negativními aspekty, mohou hledat způsoby, jak překonat obtížnou situaci, nebo z ní dokonce něco vytěžit.

Zlepšená schopnost učení

Již kojencům a malým dětem umožňuje přirozená psychická odolnost pokračovat i poté, co se setkají tváří v tvář s neúspěchem, což přispívá k jejich schopnosti učit se výjimečně rychlým tempem.

Nižší pravděpodobnost rizikového chování

U lidí s nízkou psychickou odolností existuje vyšší pravděpodobnost rozvoje vysoce rizikového chování, jako je nadměrné užívání návykových látek nebo hraní hazardních her.

Větší životní spokojenost

Překonávání výzev a těžkostí může přispět k osobnímu růstu a sebezdokonalení, což posiluje celkovou životní spokojenost.

Jak rozvíjet a posilovat emoční resilienci?

Ve zvířecí říši je většina tvorů vysoce odolná a i lidé mohou být odolní. Na rozdíl od zvířat má však řada z nás potíže s vypnutím stresové reakce po ohrožujícím zážitku. Pokud máte pocit, že vám emoční resilience chybí, jistě vás potěší, že je možné tuto cennou emocionální dovednost pěstovat. Jak?

  • Cvičení vděčnosti: Zaměřte se na pozitivní aspekty svého života. Vděčnost můžete posilovat například vedením deníku vděčnosti.

  • Sebepéče: Podpořte své fyzické i psychické zdraví tím, že o sebe budete pečovat kombinací zdravé stravy, pohybu, dostatku spánku a relaxace.

  • Udržování silných vztahů: Výše jsme uvedli, že se na odolnosti podílí vztahové faktory. Silné a podporující sociální vztahy jsou klíčové pro zvládání stresu. Zaměřte se na posílení vztahů se svými nejbližšími a budujte nové vazby.

  • Otevřenost změnám: Emoční odolnost může posílit také přijímání změn jako nedílné součásti života a adaptace na nové situace.

  • Relaxační techniky: Vědecké studie jsou důkazem toho, že zvýšit schopnost zvládat obtížné situace mohou i relaxační techniky v čele s mindfulness, meditací nebo dechovými cvičeními.

  • Změna přístupu k neúspěchu: Naučte se vnímat neúspěch jako příležitost k učení. Reflexe a analýza chyb mohou přispět k tomu, abyste se v budoucnu vyhnuli podobným problémům.

  • Práce s myšlenkami: Řiďte své myšlenky. Pracujte na tom, abyste si udrželi nadějný pohled na věc, a přijměte fakt, že změny a neúspěchy jsou součástí života.

  • Stanovení dosažitelných cílů: Pocit kontroly nad vlastním životem může posílit stanovení dosažitelných cílů a postupných kroků k jejich dosažení.

Cvičení: Zvýšení odolnosti prostřednictvím sebeuvědomění

Ke zvýšení odolnosti může do značné míry přispět sebeuvědomění. Co to sebeuvědomění je? Znalosti A-B-C naší mysli, kde A (Antecedent) je příčina, která vedla k současné situaci, B (Behavior) je chování neboli způsob, jakým jsme se rozhodli na ni reagovat, a C (Consequence) je důsledek, který naše jednání a emoce pravděpodobně přinesou. Pokud se naučíme rozpoznat stresové situace a dokážeme rozklíčovat, jak na ně reagujeme a k čemu naše reakce vedla, může to přispět ke zvýšení emoční odolnosti.

Stresor Příčina Co se stalo? Chování Jak jsem reagoval/a? Důsledek Jaký měla moje reakce účinek? Deadline úkolu v práci Šéf se začal vyptávat, kde jsou podklady Lekla jsem se, že úkol nestíhám pořádně zpracovat Dva dny jsem špatně spala Sem si doplňte Váš stresor ... ... ...

Další články autora

Proč není resilience jen tvrdost, ale také schopnost laskavosti k sobě

Sebedůvěra

Duševní zdraví a seberozvoj

1.2.2026

Proč není resilience jen tvrdost, ale také schopnost laskavosti k sobě

Když se řekne resilience neboli psychická odolnost, mnoho lidí si automaticky představí tvrdost. Schopnost nezhroutit se, vydržet, zatnout zuby a jít dál za každou cenu a bez ohledu na to, co se opravdu děje uvnitř. Odolnost je pak chápána jako určitá emoční neprůstřelnost. Pod tímto slovem se však skrývá mnohem více.

Jaký vliv má spaní s mobilem na naše psychické zdraví?

Duševní zdraví a seberozvoj

2.12.2025

Jaký vliv má spaní s mobilem na naše psychické zdraví?

Telefon u postele je dnes pro většinu z nás samozřejmost. Používáme ho jako budík, někdy u něj usínáme při videu nebo ještě těsně před spaním odpovídáme na zprávy. Naše tělo a mozek to ale nevnímají jen jako nevinný zvyk. Z psychologického pohledu je to rušivý prvek, který komplikuje přechod mezi aktivním dnem a klidnou nocí. Spánek není jen biologický proces, je to i psychologický přechod, kdy pomalu zpomalujeme a vypínáme. Mobil u hlavy přechod do spánku narušuje.

Techniky psychodynamické terapie

O terapii

1.3.2025

Techniky psychodynamické terapie

Psychodynamická terapie pomáhá lidem chápat a vyřešit vnitřní konflikty pramenící z jejich nevědomých myšlenek a pocitů, které ovlivňují jejich vědomé chování. Na terapii prozkoumáváte vnitřní konflikty, které ovlivňují váš každodenní život. 

Techniky systemické psychoterapie

O terapii

1.3.2025

Techniky systemické psychoterapie

Systemická psychoterapie zkoumá vzorce, vztahy a dynamiku v jednání člověka v rámci rodiny nebo jiného systému. Na terapii se naučíte chápat, jak vaše vztahy s ostatními ovlivňují vaše problémy. Společně s terapeutem hledáte efektivnější způsoby prožívání, jednání a interakci s ostatními.

Techniky v různých terapeutických směrech

O terapii

Duševní zdraví a seberozvoj

1.3.2025

Techniky v různých terapeutických směrech

Chození na terapii je něco jako detektivka. Přijdete s tím, co vás trápí, a společně s terapeutem hledáte stopy k podstatě vašeho trápení. Při pátrání detektivové používají různé postupy, stejně je tomu i v terapii. Každý terapeutický směr má své metody neboli techniky, které vedou k vyřešení „případu“. Některé pracují s představivostí, některé se sny a jiné s tělesným prožíváním. Zjistěte, jaké techniky existují. 

Techniky terapie zaměřené na tělo neboli body-terapie

O terapii

1.3.2025

Techniky terapie zaměřené na tělo neboli body-terapie

V této terapii se řeší spojení mysli a těla. Body-terapie je zaměřená na tělo. Uvědomujete si během ní emoční prožívání, ale také tělesné prožitky. Díky tomu se naučíte porozumět svým problémům a traumatům.

Podobně zaměřené články od jiných terapeutů

Rozdíl mezi únavou a vyhořením aneb kdy už nestačí si odpočinout

Stres

Duševní zdraví a seberozvoj

1.3.2026

Rozdíl mezi únavou a vyhořením aneb kdy už nestačí si odpočinout

O syndromu vyhoření se dnes hodně mluví i píše. Přesto může být těžké poznat, kdy se nás skutečně týká. Jsem jen hodně unavený/á? Nebo už moje vyčerpání naznačuje, že se blížím vyhoření? A kdy je na místě vyhledat odbornou pomoc?

První varovné signály vyhoření, které většina lidí přehlíží

Stres

Duševní zdraví a seberozvoj

1.3.2026

První varovné signály vyhoření, které většina lidí přehlíží

Lucie ráno otevřela notebook, nebo se o to alespoň pokusila. Tělo odmítlo pokračovat. Ještě před měsícem přitom říkala, že je „jen unavená“. I takto může začít to, čemu říkáme vyhoření, anglicky “burnout” – stav, kdy jsme tak vyčerpaní, že nás to paralyzuje, aniž bychom fyzicky těžce pracovali.

Mýty o vyhoření: Proč není známkou slabosti

Stres

Duševní zdraví a seberozvoj

1.3.2026

Mýty o vyhoření: Proč není známkou slabosti

Vyhoření, odborně nazývané syndrom vyhoření (burnout), je stále častěji skloňovaným pojmem. I přesto, že o něm mluvíme stále více, existuje kolem vyhoření řada mýtů a nedorozumění. Často se stává, že těmto tvrzením uvěříme, zvnitřníme si je, protože jsme například od rodičů slýchávali něco podobného, a i to už může být cesta k tomu vyhořet. Jedním z největších klamů je tvrzení, že je vyhoření známkou slabosti.

Proč často vyhoří lidé, které práce baví?

Stres

Duševní zdraví a seberozvoj

1.3.2026

Proč často vyhoří lidé, které práce baví?

„Mě ta práce vlastně pořád baví. Jen už na ni nemám sílu.“ Věta, kterou slýcháme překvapivě často právě od lidí, kteří svou práci dělají s nadšením, smyslem a vnitřním zaujetím. Vyhoření si obvykle spojujeme s přetlakem, špatným vedením nebo nudou. Jenže realita je paradoxnější: velmi často vyhoří právě ti, kterým na práci opravdu záleží.

Jak vyhoření souvisí s perfekcionismem?

Sebedůvěra

Stres

Duševní zdraví a seberozvoj

1.3.2026

Jak vyhoření souvisí s perfekcionismem?

Je jen málo věcí, které jsou v životě tak vyčerpávající, jako je vyhoření. Vyhoření přitom patří mezi nejčastější potíže mentálního zdraví v moderní době. Výzkumy ukazují, že se v USA aspoň občas s vyhořením potýká až 76 % zaměstnanců a v Česku se toto číslo pohybuje kolem 40 %.

Jak pěstovat odolnost dospívajících bez tlaku na výkon

Sebedůvěra

Rodičovství

Duševní zdraví a seberozvoj

5.2.2026

Jak pěstovat odolnost dospívajících bez tlaku na výkon

Dospívání je období plné emocí, nejistoty a vnitřních bouří – pro děti i pro rodiče. Z maličkostí se stávají krize, běžné situace vyvolávají silné reakce a my často tápeme, jak správně reagovat. Chceme své děti chránit a pomáhat jim, ale někdy tím nechtěně oslabujeme jejich schopnost zvládat život. Právě proto je dnes jedním z nejdůležitějších rodičovských úkolů rozvíjet u dětí a dospívajících psychickou odolnost.