Deprese není depka: Jak rozlišit krátkodobý splín od vážného stavu?

Depka je propad nálady, který jsme často schopni zvládnout sami

Depka v hovorovém smyslu je často krátkodobou reakcí na konkrétní negativní událost nebo přetížení. Můžete mít špatné období v práci, zažít rozchod nebo nepříjemnou hádku. Depka je méně intenzivní a rychleji odezní. Obvykle jde o stav, který se časem zlepšuje, když více odpočíváme, spíme, mluvíme s blízkými, mírně upravíme denní režim nebo se věnujeme aktivitám, které nás těší.

Depka zásadně neomezuje naše běžné fungování. Většinou i navzdory horší náladě zvládneme práci, úkoly a sociální kontakty. Jednoduše jedeme v „normálním módu“ i když s menším nadšením. Zásadní je, že u depky fungují vlastní zvládací strategie. Většinou takový stav odezní bez odborné intervence během dnů až několika týdnů.

Na depku dobře funguje fyzická aktivita, strukturování dne, spánek, kontakt s přáteli, drobné radosti, omezení sociálních sítí a vypnutí notifikací. Důležitý je i rozhovor s někým, komu důvěřujete – sdílení zmenšuje tíhu. Pokud depka souvisí s konkrétní událostí, obvykle pomůže, když se zaměříte na řešení příčiny. Depky nejsou samy o sobě škodlivé, slouží jako signály, že tělo nebo mysl potřebují doplnění zdrojů a energie. Důležité je sledovat, jestli se stav neprohloubí nebo neprotáhne nad obvyklou dobu (dny, pár týdnů).

Depka se liší od deprese také tím, že ve chvílích klidu můžete cítit i momenty radosti nebo úlevy a uvolnění. Pokud se i po vyzkoušení jednoduchých strategií nic nezlepší, je čas zbystřit. V této fázi je důležité nepodceňovat signály a nebát se konzultace s odborníkem, pokud máte pochybnosti.

Deprese je vážná nemoc, na kterou bychom sami zůstávat neměli

Na rozdíl od depky deprese trvá déle, prohlubuje se a ničí svému nositeli život. Je jako černá díra, která požírá energii svého nositele i lidí okolo. Deprese jako nemoc je klinický stav, který se vyznačuje souborem psychických, kognitivních a somatických příznaků. Tyto příznaky přetrvávají a omezují reálné fungování člověka. Na vzniku se podílí kombinace faktorů – genetika, porucha osobnosti, mozková biochemie, psychosociální stresory, vážné životní události, alkohol a někdy i tělesné onemocnění.

Depresi nemůžeme redukovat pouze na „špatnou náladu“. Jde o přetrvávající změnu prožívání, myšlení a tělesného fungování. Deprese není životní postoj, ale chorobný rozvrat řídících funkcí, který začíná narušením denních rytmů a není zvládnutelný vůlí. Není to lenost, neschopnost ani bručounství. Deprese je nemoc postihující náladu, energii a tempo člověka a zcela zásadním způsobem narušuje schopnost se radovat.

“Těšíte se dnes na něco? A těšíte se na něco do budoucna?“

Mezi typické symptomy patří:

• ztráta zájmu o dříve příjemné činnosti,

• pocity beznaděje, viny a bezcennosti, podrážděnost,

• zhoršená nálada se nemění a je rezistentní k okolním vlivům (člověka nejde rozveselit),

• úbytek či přibývání na váze,

• poruchy spánku a neschopnost se soustředit, nerozhodnost, zpomalenost,

• nechutenství, ztráta libida,

• snížené sebehodnocení (nestojím za nic, nic nezvládám, selhal jsem),

• ztráta energie (i minimální námaha vyvolá únavu, banální činnosti jsou nezvladatelné),

• sociální stažení.

Výjimkou není ani přítomnost sebepoškozování či sebevražedné úmysly (nebo i vysoce rizikové chování typu ruské rulety – riskantní jízda autem, porušování léčebného režimu apod.). Tyto stavy vyžadují okamžitou pozornost a péči.

Deprese patří k nejbolestnějším lidským prožitkům (dochází k aktivování stejné oblasti mozku jako u fyzické bolesti). Lidé, kteří se potýkají s depresí, obvykle trpí komplexem dalších neduhů – zácpou, bolestí v hrudní oblasti, bolestí hlavy, zad, kloubů nebo různými záněty apod. Důležité je, že deprese je léčitelná a léčená deprese se mnohem dříve dostane pod kontrolu a odejde.

Jak poznat, že to není jen depka, ale deprese?

Rozlišení mezi depkou a depresí můžeme opřít o tři parametry:

• délku trvání

• intenzitu symptomů

• funkční dopad do běžného života.

Pokud potíže trvají déle než dva týdny a nevidíte zlepšení, je to signál, že byste měli zpozornět. Intenzita je zásadní, kdykoli se dostanete do stavu, kdy nemůžete vykonávat běžné povinnosti, jde o vážný příznak. Funkční omezení se projevuje v práci, vztazích nebo péči o děti. Pokud cítíte, že nezvládáte plnit běžné úkoly, je čas vyhledat odborníka.

Vodítkem je i to, že náladu neovlivní pozitivní události, je to důležitý red flag. Okamžitě byste měli vyhledat odborníka i ve chvíli, kdy se objevují opakované myšlenky na smrt nebo sebepoškozování. Rodiče, partneři a blízcí často rozpoznají změnu dříve než depresí zasažený člověk, protože vidí pokles zájmu a energie. V praxi je lepší být opatrný a ověřit podezření u odborníka než čekat, že to „přejde samo“. Vyhledání pomoci není selháním, ale naopak krokem ke zdraví.

U koho hrozí vyšší riziko rozvoje deprese?

Existuje řada rizikových faktorů a jejich kombinace, které zvyšují pravděpodobnost vzniku deprese. Svou roli hraje genetika – to, co jsme podědili, naše specifické osobnostní faktory či přítomnost poruchy osobnosti. Vliv na rozvoj deprese mají však i vnější faktory, jako chronický stres, prožitá traumata, ztráty, pracovní přetížení, konflikty ve vztazích a sociální izolace i užívání alkoholu či závislosti.

Zranitelnější skupinou jsou lidé s dalšími onemocněními. Riziko vzniku a rozvoje deprese zvyšují například chronické bolesti, cukrovka, srdeční choroby či neurologické onemocnění. Další skupinu, u které je vyšší výskyt deprese vlivem hormonálních změn, tvoří mladí dospělí a těhotné ženy či čerstvé matky. Většinou za depresí stojí koktejl umíchaný výše uvedených příčin.

Pokud se potýkáte s depresí, neváhejte vyhledat odborníka

Rozlišovat depku a depresi je velmi důležité. Zatímco první zvládneme často sami, druhá vyžaduje péči. Pokud se cítíte trvale vyčerpaní, bez radosti a se zhoršenou schopností fungovat, neodkládejte kontakt s odborníkem. Deprese je nemoc, naštěstí však dnes existuje mnoho účinných cest k zotavení. Na nic nečekejte, mluvte o tom a hledejte pomoc – pro sebe i pro ty, které máte rádi.