Co jsou poruchy příjmu potravy a jak pomoci osobě, která se s nimi potýká?

VztahyDuševní zdraví a seberozvoj6.5.2024

Porucha příjmu potravy, která se označuje zkratkou PPP, trápí většinou ženy, ale objevit se může i u mužů. Mezi charakteristické znaky patří třeba nekontrolované přejídání, ale také zvracení, hladovění a další příznaky. Jak byste se měli zachovat, když máte podezření, že někdo z vašeho blízkého okolí trpí PPP?

Co jsou poruchy příjmu potravy a jak pomoci osobě, která se s nimi potýká?

Jaké jsou druhy poruch příjmu potravy?

Porucha příjmu potravy patří mezi jedny z nejzávažnějších komplexních onemocnění, se kterými se potýkají zejména dospívající dívky a mladé ženy. Příčin vzniku PPP může být celá řada. Spadají sem například:

  • neuroendokrinní faktory,

  • biologické faktory (menstruační cyklus, tělesná hmotnost, puberta),

  • pohlavní zneužívání v dětství,

  • genetické a rodinné faktory,

  • sociální a kulturní faktory (oslava vyhublosti, nadměrná sebekontrola, tlak na fyzický vzhled).

Co všechno se označuje jako porucha příjmu potravy?

Mentální anorexie a její příznaky

Při anorexii se lidé snaží především zhubnout. Jako cestu si volí záměrné a aktivní redukování svého kalorického příjmu nebo zvýšení kalorického výdeje. Kalorický výdej často zvyšují třeba nadměrným cvičením. Redukce kalorického příjmu tkví především v odmítání jídla.

K tomu, aby zredukovali svoji váhu, mohou používat třeba přípravky s laxativními (projímavými) účinky nebo preparáty, které odvodňují tělo. Člověka, který trpí mentální anorexií, naprosto děsí představa, že by přibral na váze.

Symptomy mentální anorexie se typicky objevují v pubertě, kdy dochází k růstu, ale také k hormonálním a celkovým tělesným změnám. Dospívající mají strach z dalšího zvyšování váhy. Během puberty dochází u teenagerů k sebeuvědomování, začínají se zajímat o své vrstevníky a odpoutávají se od rodiny. V tomto období se „děti“ snaží prosazovat.

Mentální bulimie a její příznaky

Co je to mentální bulimie? Jde o poruchu příjmu potravy, pro kterou jsou typické záchvaty přejídání, které střídá zvracení a hladovění. Jak poznat bulimii? Bulimie se vůbec nemusí promítnout na změně postavy. Lidé, kteří bulimií trpí, často mívají normální hmotnost, nebo dokonce i lehčí nadváhu.

Psychogenní přejídání

Typické jsou záchvaty přejídání. Člověk sní za krátkou dobu obrovské množství jídla, protože se nedokáže kontrolovat. Jí i přesto, že nemá pocit hladu nebo ví, že už je najedený. Se záchvaty přejídání se pojí pocit viny.

Jak se projevuje anorexie, bulimie a psychogenní přejídání?

Poruchy příjmu potravy se u člověka nejčastěji vyskytují v životních obdobích, která se pojí s výraznými tělesnými změnami. Typicky se jedná o dospívání.

Každý druh PPP má určité vlastní příznaky. Existují ale také obecné příznaky, které jsou pro člověka s poruchou příjmu potravy společné.

  • Změny v chování – člověk drží extrémní diety, počítá kalorie, přespříliš se zaměřuje na jídlo, má neobvyklé stravovací rituály, vyhýbá se některým potravinám, vyhýbá se společenským akcím zahrnujícím jídlo, až moc se věnuje fyzickým aktivitám, používá projímadla a tráví hodně času na záchodě či v koupelně.

  • Změny na těle – člověk výrazně shodí nebo přibere, má zažívací problémy, cítí se unavený, zvrací, kazí se mu zuby, padají mu vlasy, má zhoršenou kvalitu pleti, trápí ho závratě a ženy ztratí menstruaci.

  • Psychické změny – člověk neadekvátně vnímá svoje tělo, trápí ho obavy ohledně své tělesné hmotnosti, má výkyvy nálad, je podrážděný, plačtivý, netrpělivý a vyhýbá se sociálním kontaktům, a to i rodině.

Co dalšího se může pojit s PPP?

  • Počítání přijatých i spálených kalorií, ušlých kroků, gramů jídla, odcvičených minut atd.

  • Posedlost dodržováním určitého režimu. Pokud se nedá dodržet, objeví se silná nervozita a úzkost.

  • Hromadění jídla pro případ, že by ho obchod vyřadil z nabídky.

  • Pocit neustálé zimy, zimomřivost.

  • Posedlost pohybem.

  • Nenávidění vlastního těla.

  • Jedení stále stejných jídel atd.

Co má dělat okolí, když má podezření na poruchu příjmu potravy u někoho blízkého?

Pokud máte pocit, že někdo vám blízký trpí PPP, zachovejte klid a snažte se zjistit bližší informace. Kde je získáte? U odborníka. Typicky se jedná o lékaře, ale také můžete navštívit kontaktní centrum pro PPP.

Pokud chcete dospělému člověku s poruchou příjmu potravy pomoct, povzbuzujte ho a pokud má zájem, pomozte mu vyhledat odborníka na tento problém. V případě podezření na PPP u dětí a dospívajících je potřeba navštívit praktického lékaře. Ten dokáže zhodnotit stav a poradí, jaké další kroky byste měli podniknout.

Jak komunikovat s lidmi, které trápí PPP?

Citlivá komunikace je nejefektivnější. Vyjadřujte své obavy bez:

  • odsuzování,

  • výčitek,

  • hodnocení.

Snažte se pozorně naslouchat a být svému blízkému oporou. Nevyvracejte jeho pocity, nejednejte za jeho zády, společně si stanovte hranice a ty respektujte.

Vyvarujte se komentování vzhledu. Vyjadřujte to, co pozorujete a to, čeho jste si všimli. Nikdy člověka neobviňujte. Jak můžete sdělit své obavy?

„Chtěl/a bych si s tebou promluvit o něčem, co mi leží na srdci. Všiml/a jsem si některých změn ve tvém chování v souvislosti s jídlem a mám o tebe trochu starost. Chci, abys věděl/a, že jsem tu pro tebe. Trápí tě něco?“ „Chci, abys věděl/a, že mi na tobě záleží. V poslední době jsem si všiml/a některých věcí, které mě trochu znepokojují. Mluvit o tom může být těžké, ale jsem tady, abych tě podpořil/a a poskytl/a ti bezpečný prostor, kde se můžeš vyjádřit.“ „Všiml/a jsem si, že se nějakou dobu možná potýkáš s trápením ohledně sebe sama a věcí kolem jídla. Je důležité, abys věděl/a, že na to, co tě trápí, nemusíš být sám/sama. Je třeba něco, co bys chtěl/a sdílet? Nebo je nějaký způsob, kterým bych ti mohl/a pomoci?“

Jaké fráze při komunikaci rozhodně nepoužívejte?

„Proč prostě nezačneš zase normálně jíst?“ „To přece můžeš ovládnout, je to jen o vůli.“ „Vypadáš lépe, zhubl/a jsi / ztloustl/a jsi.“ „Děláš to jen proto, že chceš být něčím zajímavá/ý.“ „Nevypadáš, že bys měl/a nějaký problém.“

Jaké formy pomoci u poruch příjmu potravy existují?

Pokud vás zajímá, jak porazit poruchu příjmu potravy, pak začněte zkontaktováním a informováním u odborníka, který se touto problematikou zabývá. Může jím být třeba praktický lékař. Obrátit se můžete i na odborné organizace, mezi které patří například:

  • anabell.cz,

  • idealni.cz,

  • ecinstitut.cz,

  • pomocppp.cz.

Kromě toho je vhodné začít s terapií. Poruchy příjmu potravy můžete začít řešit třeba na  kognitivně behaviorální terapii, během které se například vysvětluje nutnost pravidelného jídelního režimu, řeší se diety nebo postoj vůči postavě. Další možností je Body terapie, která se věnuje zkresleným představám o vlastním těle. Rozhodnout se můžete i pro rodinnou terapii, ve které se pracuje s rodinným systémem, nebo pro jakoukoliv jinou terapii, ve které se budete cítit příjemně a bezpečně.

PPP je komplexní a závažné onemocnění, na které neexistuje jednoduché nebo univerzální řešení. V přístupu k nemocnému se snažte být empatičtí, trpěliví a vyhýbejte se odsuzování. Snažte se být oporou. Poruchy příjmu potravy se nepojí jen s jídlem, ale promítají se také do dalších oblastí života, mezi které patří třeba vztahy, škola, práce nebo volnočasové aktivity. Tím, že nabídnete porozumění, podporu a povzbuzení, hrajete zásadní roli v pomoci blízkému na jeho cestě k uzdravení.

Pokud i vy sami máte pocit, že je toho na vás pomoc, můžete se i vy obrátit na terapeuta a sdílet s ním svoje pocity.

Mgr. Kristýna Hriciková Glattová

Specializace:

úzkosti

deprese

sebevědomí

stres

vztahy

syndrom vyhoření

emoční problémy, vztek

existenciální problémy

truchlení, smrt

seberozvoj

Další články autora

Co dělat, když antidepresiva při léčbě deprese nestačí?

Emoce

Duševní zdraví a seberozvoj

4.1.2026

Co dělat, když antidepresiva při léčbě deprese nestačí?

Antidepresiva můžou být klíčovou součástí léčby deprese. Často pomůžou překlenout nejtěžší období, kdy má člověk pocit, že už sám nemá sílu vstát z postele nebo zvládat běžné povinnosti. Není ale neobvyklé, že léky samy o sobě nestačí. Deprese totiž nezasahuje jen do chemie mozku, ale i do myšlení, vztahů, spánku, životního stylu a celkové odolnosti. Mnohdy je proto nutný komplexní přístup k léčbě.

Poruchy spánku: Kdy a jak může pomoci terapie

Úzkosti

Stres

Duševní zdraví a seberozvoj

3.12.2025

Poruchy spánku: Kdy a jak může pomoci terapie

Problémy se spánkem zná téměř každý z nás. Jedna špatná noc kvůli stresu nebo změně prostředí nás sice unaví, ale většinou rychle odezní. U některých lidí se však potíže opakují tak často, že se z nespavosti stává pravidelný problém. A v tu chvíli už nejde jen o únavu. Dlouhodobý nedostatek spánku se promítá do psychiky, soustředění a celkového zdraví. Člověk je podrážděný, bez energie, hůř zvládá práci i vztahy a každý den má pocit, že funguje jen na půl.

Jak nepřenést vlastní trauma na své děti

Vztahy

Rodičovství

6.8.2025

Jak nepřenést vlastní trauma na své děti

Na začátku rodičovství si mnoho z nás slibuje, že „to budeme dělat jinak“. Budeme trpělivější, otevřenější, laskavější. A pak přijde moment, kdy se v kuchyni rozlije mléko, dítě křičí a my v sobě cítíme známý tlak, a dřív než stačíme mrknout, křičíme taky. V tu chvíli nemluví jen přítomnost. Mluví i naše minulost. Má proto velký smysl zajímat se o téma přenosu traumatu. Nejde jen o to najít viníka, ale o vědomou volbu dělat něco jinak.

5 mýtů o výchově dětí: Jak na ně pohlíží nejnovější psychologické poznatky

Vztahy

Rodičovství

6.8.2025

5 mýtů o výchově dětí: Jak na ně pohlíží nejnovější psychologické poznatky

Rodiče jsou dnes vystaveni stovkám zdrojů rad – od populárních blogů přes diskuse na sociálních sítích až po tradiční názory, které se předávají generaci po generaci. Toto informační přetížení často vyvolává pocity úzkosti, nejistoty a zbytečného stresu. Cílem tohoto článku je uvést pět nejrozšířenějších mýtů o výchově dětí, shrnout k nim výsledky současných psychologických výzkumů a nabídnout přístupy, které rodičům pomohou k větší sebejistotě a laskavosti nejen k dětem, ale i sobě.

Co je emoční inteligence a proč je důležitá?

Emoce

23.1.2025

Co je emoční inteligence a proč je důležitá?

Věděli jste, že náš úspěch v životě nezávisí pouze na intelektuální inteligenci (IQ), ale také na naší schopnosti pracovat s emocemi? Tato schopnost, známá jako emoční inteligence, je klíčová pro náš každodenní život, práci i vztahy. Umožňuje nám nejen lépe rozumět sobě, ale také efektivněji komunikovat s ostatními.

Podobně zaměřené články od jiných terapeutů

Rozdíl mezi únavou a vyhořením aneb kdy už nestačí si odpočinout

Stres

Duševní zdraví a seberozvoj

1.3.2026

Rozdíl mezi únavou a vyhořením aneb kdy už nestačí si odpočinout

O syndromu vyhoření se dnes hodně mluví i píše. Přesto může být těžké poznat, kdy se nás skutečně týká. Jsem jen hodně unavený/á? Nebo už moje vyčerpání naznačuje, že se blížím vyhoření? A kdy je na místě vyhledat odbornou pomoc?

První varovné signály vyhoření, které většina lidí přehlíží

Stres

Duševní zdraví a seberozvoj

1.3.2026

První varovné signály vyhoření, které většina lidí přehlíží

Lucie ráno otevřela notebook, nebo se o to alespoň pokusila. Tělo odmítlo pokračovat. Ještě před měsícem přitom říkala, že je „jen unavená“. I takto může začít to, čemu říkáme vyhoření, anglicky “burnout” – stav, kdy jsme tak vyčerpaní, že nás to paralyzuje, aniž bychom fyzicky těžce pracovali.

Mýty o vyhoření: Proč není známkou slabosti

Stres

Duševní zdraví a seberozvoj

1.3.2026

Mýty o vyhoření: Proč není známkou slabosti

Vyhoření, odborně nazývané syndrom vyhoření (burnout), je stále častěji skloňovaným pojmem. I přesto, že o něm mluvíme stále více, existuje kolem vyhoření řada mýtů a nedorozumění. Často se stává, že těmto tvrzením uvěříme, zvnitřníme si je, protože jsme například od rodičů slýchávali něco podobného, a i to už může být cesta k tomu vyhořet. Jedním z největších klamů je tvrzení, že je vyhoření známkou slabosti.

Proč často vyhoří lidé, které práce baví?

Stres

Duševní zdraví a seberozvoj

1.3.2026

Proč často vyhoří lidé, které práce baví?

„Mě ta práce vlastně pořád baví. Jen už na ni nemám sílu.“ Věta, kterou slýcháme překvapivě často právě od lidí, kteří svou práci dělají s nadšením, smyslem a vnitřním zaujetím. Vyhoření si obvykle spojujeme s přetlakem, špatným vedením nebo nudou. Jenže realita je paradoxnější: velmi často vyhoří právě ti, kterým na práci opravdu záleží.

Jak vyhoření souvisí s perfekcionismem?

Sebedůvěra

Stres

Duševní zdraví a seberozvoj

1.3.2026

Jak vyhoření souvisí s perfekcionismem?

Je jen málo věcí, které jsou v životě tak vyčerpávající, jako je vyhoření. Vyhoření přitom patří mezi nejčastější potíže mentálního zdraví v moderní době. Výzkumy ukazují, že se v USA aspoň občas s vyhořením potýká až 76 % zaměstnanců a v Česku se toto číslo pohybuje kolem 40 %.

Jak pěstovat odolnost dospívajících bez tlaku na výkon

Sebedůvěra

Rodičovství

Duševní zdraví a seberozvoj

5.2.2026

Jak pěstovat odolnost dospívajících bez tlaku na výkon

Dospívání je období plné emocí, nejistoty a vnitřních bouří – pro děti i pro rodiče. Z maličkostí se stávají krize, běžné situace vyvolávají silné reakce a my často tápeme, jak správně reagovat. Chceme své děti chránit a pomáhat jim, ale někdy tím nechtěně oslabujeme jejich schopnost zvládat život. Právě proto je dnes jedním z nejdůležitějších rodičovských úkolů rozvíjet u dětí a dospívajících psychickou odolnost.