Přístup k penězům jako odraz vaší sebehodnoty
V dnešní době a v našich zeměpisných šířkách se může zdát, že peníze prostupují všemi aspekty našeho života. Někdy to dokonce vypadá, jako by v životě lidí hrály peníze hlavní roli. Jako logická se jeví myšlenka, že čím více peněz člověk má, tím by mohl být spokojenější a sebevědomější. Zdá se, že peníze mohou zvyšovat lidskou sebehodnotu. Jenže na vnímání vlastní sebehodnoty nemají zdaleka vliv jen peníze a jejich množství. Pokud máte nízké sebevědomí a nedostatek sebedůvěry, pravděpodobně vám v tom nepomůže ani pohádkové bohatství. Můžete zapátrat, kde nedůvěra v sebe sama pramení, anebo rovnou zapracovat na jejím posílení. Nedostatek sebevědomí a sebehodnoty může mít mnoho projevů a příčin, které ovlivňují vaše chování a rozhodování.

Nedostatek sebedůvěry vám možná brání požádat o adekvátní finanční ohodnocení
Na terapeutických sezeních čas od času řeším situace, kdy klientovi nedostatek sebedůvěry brání v tom, aby si požádal o zasloužené finanční ohodnocení, a to přesto, že má dostatečnou kvalifikaci i pracovní výkon. Má tedy všechny předpoklady k tomu, aby si seriózně řekl o zvýšení platu. Proč se k tomu neodhodlá? V pozadí nejčastěji stojí:
obava z odmítnutí,
strach z konfliktu,
přesvědčení, že není dostatečný dobrý/dobrá.
Příklad z praxe: Klient, kterému budeme říkat třeba Martin, pracoval ve firmě již několik let a vždycky se snažil dělat svou práci co nejlépe. Přestože měl kvalifikaci a vynikající pracovní výsledky, nikdy si netroufl požádat o zvýšení mzdy. Jeho mzda se navíc za posledních 5 let nezměnila. Pravidelně dostával na svůj pracovní výkon více než dobrou zpětnou vazbu. Přesto nevěřil, že by si zvýšení mzdy zasloužil.
Co přinesla terapeutická sezení: během terapeutických sezení jsme prozkoumali Martinovo přesvědčení o sobě samém a jeho vztah k penězům. Zjistili jsme, že se Martinova neschopnost požádat o vyšší plat odvíjela od jeho hlubokého strachu z odmítnutí a potřeby, aby byl vnímaný jako pohodový a nekonfliktní, což se promítalo do všech jeho vztahů, a tedy i do toho pracovního. Během terapie jsme pracovali na posilování jeho sebedůvěry a přesvědčení o jeho vlastní hodnotě. To mu nakonec umožnilo sebejistěji jednat a požádat o finanční ohodnocení, které si skutečně zasloužil.
Je utrácení cestou k tomu, jak si zvýšit sebedůvěru?
Na terapii se setkávám i s případy, kdy se klienti snaží nízkou sebedůvěru kompenzovat nekontrolovatelným utrácením. Toto řešení může být reakcí na pocit prázdnoty a nedostatku uspokojení v životě. Přestože vám může utrácení poskytovat uspokojení a pocit úlevy, jde jen o krátkodobý stav. Často tento způsob chování vede k dlouhodobé frustraci, prohlubování nedostatku sebedůvěry a může končit i nepříjemnými finančními problémy.
Příklad z praxe: Klientka, které budu říkat Julie, se často utápěla v nadměrném utrácení. Byl to její způsob, jak se vyrovnávat s nedostatkem sebedůvěry a pocitem prázdnoty.
Co přinesla terapeutická sezení: během našich sezení jsme přišly na to, že Julie utrácí peníze za drahé oblečení a luxusní zážitky, aby tím kompenzovala nedostatek sebedůvěry a narušenou sebehodnotu ve svém osobním životě. Prozkoumaly jsme, jaké emoce a potřeby se pojí s jejím utrácením. Pracovaly jsme na nalezení zdravějších způsobů, jak se vyrovnávat se stresujícími situacemi a jak zvýšit svou sebedůvěru.
Nadstandardní finanční zajištění se může pojit s pocitem viny
To, jak přistupujete k penězům, může odrážet vaši sebehodnotu, která má kořeny někde hluboko v nitru. Z příkladů, které jsem uvedla, vyplývá, že si lidé kvůli nedostatku sebevědomí nedokážou říct o adekvátní plat. Jiní nadměrně utrácí, aby zaplnili prázdnotu. Někteří se mohou dokonce cítit provinile, protože mají více než ostatní. Všechny tyto příklady zacházení s penězi odrážejí to, jak k sobě lidé přistupují, jak se na sebe dívají a co si o sobě myslí.
Při terapeutickém zkoumání se může objevit i pocit viny spojený s nadstandardní finanční situací. Často se ukazuje, že tyto emoce mají kořeny v hlubších přesvědčeních a hodnotách. Klienti mohou mít tendenci srovnávat se s ostatními a cítit se provinile nejen proto, že mají méně ale i kvůli tomu, že mají více než jiní.
Během terapií se s klienty zaměřujeme na prozkoumání těchto pocitů viny a snažíme se identifikovat příčiny, které je podněcují. Hledáme zejména nové a zdravější životní strategie, jak s těmito emocemi pracovat. Lidé, kteří se potýkají s finančními obtížemi, mohou zažívat pocity selhání. Tento pocit mohou zesilovat vnější tlaky a opět srovnáváním se s ostatními.
Ani miliony na účtech váš pocity vlastní hodnoty nejspíše nezlepší.
Je důležité si uvědomit, že projevy nízké sebedůvěry nelze vyřešit pouze změnou finanční situace. Práce na zvyšování sebedůvěry a sebehodnoty je dlouhodobý proces, který vyžaduje úsilí a podporu.
Zajímá vás, jak zvýšit svoji sebehodnotu a jak získat sebevědomí? Jednou z cest je terapie, na které v doprovodu terapeuta přijdete na nové a lepší životní strategie, jak k vašemu tématu přistupovat. Existují ale také různá cvičení, jak získat větší sebehodnotu. Můžete začít třeba s těmito:
Pravidelně si připomínejte své úspěchy a kvality - každý den si uvědomujte své pozitivní vlastnosti a konkrétní úspěchy. Zapisujte si je a pravidelně se k nim vracejte. Nejde jen o velké věci, ale také o mnoho drobností, které normálně, ani nevnímáte. V každém dni najděte něco, co se vám povedlo.
Stanovujte si cíle, které jsou dosažitelné a realistické – díky splnění těchto cílů poznáte úspěch, což posílí vaši víru v sebe sama. Je důležité mít velké, ale také malé cíle, které jsou reálné a krátkodobé. Vnímejte jejich splnění a připomínejte si je.
Pečujte o sebe - myslete a pracujte na své fyzické a duševní pohodě. Pravidelně cvičte, zdravě se stravujte a věnujte čas aktivitám, které vás naplňují.
Věnujte čas osobnímu růstu a rozvoji – čtěte třeba inspirativní knihy, zajděte si na rozvojový seminář nebo na pravidelnou relaxaci či meditaci.
Budujte vztahy, které jsou vám oporou – obracejte se na rodinu a přátele, kteří vás ocení a povzbudí. Je důležité cítit podporu.
Nízká sebedůvěra a nedostatečná sebehodnota se v životě člověka mohou projevovat různě. Je důležité si tyto mechanismy (například nadměrné utrácení) uvědomit a aktivně pracovat na jejich změně. Pokud si sami nevíte rady nebo máte pocit, že na toto téma nestačíte, vyhledejte pomoc terapeuta. Může vám být průvodcem na cestě k lepšímu sebepoznání a psychické pohodě.
Mgr. Iveta Šlapalová

Další články autora

Sebedůvěra
Emoce
Duševní zdraví a seberozvoj
12.5.2025
Jak vyjít z neúspěchu silnější?
Možná znáte rčení, že nikdo učený z nebe nespadl, nebo si vzpomenete na řadu dalších moudrostí, které nám připomínají, že pokud za něčím jdeme, je potřeba vydat se na cestu učení, cestu vzestupů i pádů. Jak se k neúspěchům, které mohou vést k pocitu selhání, postavit?
Podobně zaměřené články od jiných terapeutů

Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2026
Rozdíl mezi únavou a vyhořením aneb kdy už nestačí si odpočinout
O syndromu vyhoření se dnes hodně mluví i píše. Přesto může být těžké poznat, kdy se nás skutečně týká. Jsem jen hodně unavený/á? Nebo už moje vyčerpání naznačuje, že se blížím vyhoření? A kdy je na místě vyhledat odbornou pomoc?

Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2026
První varovné signály vyhoření, které většina lidí přehlíží
Lucie ráno otevřela notebook, nebo se o to alespoň pokusila. Tělo odmítlo pokračovat. Ještě před měsícem přitom říkala, že je „jen unavená“. I takto může začít to, čemu říkáme vyhoření, anglicky “burnout” – stav, kdy jsme tak vyčerpaní, že nás to paralyzuje, aniž bychom fyzicky těžce pracovali.

Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2026
Mýty o vyhoření: Proč není známkou slabosti
Vyhoření, odborně nazývané syndrom vyhoření (burnout), je stále častěji skloňovaným pojmem. I přesto, že o něm mluvíme stále více, existuje kolem vyhoření řada mýtů a nedorozumění. Často se stává, že těmto tvrzením uvěříme, zvnitřníme si je, protože jsme například od rodičů slýchávali něco podobného, a i to už může být cesta k tomu vyhořet. Jedním z největších klamů je tvrzení, že je vyhoření známkou slabosti.

Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2026
Proč často vyhoří lidé, které práce baví?
„Mě ta práce vlastně pořád baví. Jen už na ni nemám sílu.“ Věta, kterou slýcháme překvapivě často právě od lidí, kteří svou práci dělají s nadšením, smyslem a vnitřním zaujetím. Vyhoření si obvykle spojujeme s přetlakem, špatným vedením nebo nudou. Jenže realita je paradoxnější: velmi často vyhoří právě ti, kterým na práci opravdu záleží.

Sebedůvěra
Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2026
Jak vyhoření souvisí s perfekcionismem?
Je jen málo věcí, které jsou v životě tak vyčerpávající, jako je vyhoření. Vyhoření přitom patří mezi nejčastější potíže mentálního zdraví v moderní době. Výzkumy ukazují, že se v USA aspoň občas s vyhořením potýká až 76 % zaměstnanců a v Česku se toto číslo pohybuje kolem 40 %.

Sebedůvěra
Rodičovství
Duševní zdraví a seberozvoj
5.2.2026
Jak pěstovat odolnost dospívajících bez tlaku na výkon
Dospívání je období plné emocí, nejistoty a vnitřních bouří – pro děti i pro rodiče. Z maličkostí se stávají krize, běžné situace vyvolávají silné reakce a my často tápeme, jak správně reagovat. Chceme své děti chránit a pomáhat jim, ale někdy tím nechtěně oslabujeme jejich schopnost zvládat život. Právě proto je dnes jedním z nejdůležitějších rodičovských úkolů rozvíjet u dětí a dospívajících psychickou odolnost.