Terapie není jen pro lidi „s problémem“ aneb 6 typů lidí, kterým může změnit život

Co je to terapie a co všechno umí?

Terapie mění životy. Bez nadsázky. Jeden klient mi po prvním sezení řekl: „Tak a teď už nebude nic stejné jako před tím“. A měl pravdu. Terapie totiž poskytuje mnoho mimořádných zážitků, které si může člověk v rychlosti běhu života dopřát jen obtížně. O jaké zážitky se jedná? Bezpečně ale zároveň plně prožít své emoce, podívat se na sebe očima někoho druhého, být vyslechnut, ale nehodnocen…

Terapie je zastavení. Hodina uprostřed každodenní rutiny, kterou má člověk jen a pouze pro sebe a může v ní otevřít naprosto cokoli. A být s tím v klidu, beze spěchu. Může si svobodně prohlížet a reflektovat situace nebo celé pasáže svého života, vzpomínat, plánovat, radovat se i plakat. Je to prožitek, který je obzvláště v dnešní uspěchané době nesmírně cenný.

Terapie je vztah. Naprosto unikátní. Vytváří bezpečný prostor pro sdílení a práci s příběhem. Terapeut je lidský druh se dvěma velkýma, doširoka otevřenýma ušima, které jsou připraveny všemu naslouchat a respektovat, co slyší. Na rozdíl od jiných vztahů nabízí tento zkušenost plnou respektu a možnost naprosté otevřenosti bez rizika ohrožení. Zároveň má jasné hranice – své místo a čas. Nefunguje „na zavolanou“, kdy je potřeba. Umět si na něco počkat je samo o sobě velice užitečné umění života.

Terapie je cesta k (ještě) lepšímu životu. Opravdu. Říkáte si: „A co když je všechno vlastně fajn. Co bych tam tak dělal? O čem bychom si povídali?“ Rozumím. Věřím, že nejlepší odpovědí je praxe. Podělím se s vámi o šestici skvělých typů klientů, kteří přišli a nikdy nelitovali.

6 typů lidí, kterým může terapie změnit život

Člověk, který se neumí postavit sám za sebe, protože se bojí konfliktu

Pokud se za sebe člověk neumí postavit, většinou se to s ním táhne už od malička. Raději je neviditelný, než aby riskoval trochu hluku. V průběhu života se ale uvnitř něj začne rozvíjet rozpor, který může být velmi rušivý, pro člověka matoucí a rozhodně neuspokojivý. Jenomže změnit po čtyřiceti letech takové odvěké nastavení… to už chce… terapii!

Člověk, který „to chce dělat dobře“ (zvlášť, když jde o vztahy nebo výchovu)

Ale co je vlastně dobře, že? „A dokážu to vůbec?“ A otázky se množí a množí. Záměr je skvělý, ale obvykle to chce věnovat dostatek prostoru a energie k porovnávání svých motivů a záměrů. Chce to tedy čas a chce to… terapii!

Člověk, který je doslova za vodou, ale začal se v ní topit

A že jich je. Obvykle to začíná slovy… “Víte, je mi pětatřicet, mám dvě školy, super místo, stáže v zahraničí, skvělou rodinu, peníze, zajištění. Stejně mi je ale tak nějak blbě, víte… Nevím, co dál, nic mě nebaví, o nic neusiluju, jako by mi něco chybělo a nemůžu přijít na to, co… “ Nuže, terapii!

Člověk, který se odevzdal druhým a trochu se sám vytratil

Společensky šlechetné, prakticky dlouhodobě neudržitelné. Stav, kdy zapomínáme na sebe, ať už nevědomě nebo ještě hůř, přes péči o druhé chceme utéct od vlastních bolavých prožitků. Trvá to dlouho a člověk pak neví, kde a jak začít s nápravou. Opět je čas na… terapii!

Člověk, který se musí rozhodnout

A vůbec nemusí jít o volbu mezi dvěma nepříjemnými věcmi. Někdy je to těžké a možná i těžší, když jde o příjemné záležitosti. Jenže pokaždé zbyde jen to jedno. Druhé se ztratí. Skutečně? Nemůže to být celé úplně jinak? Jak vybřednout z tunelového vidění – cesta A nebo B? Na terapii!

Člověk, který má fyzické obtíže, bolesti nebo špatně spí

A k tomu všemu jsou všechna vyšetření, laboratorní výsledky i verdikty všech medicínských konzilií v naprostém pořádku. Odhalení psychosomatických příčin je pak obvykle velkou úlevou. Chce to čas, trpělivost a… terapii!

Terapie je jednoduše parťák pro lepší život. Už jen to, že se pro ni rozhodnete, je velký a skvělý důkaz vaší akceschopnosti a vůle užívat si svůj život ještě více.