Skupinová terapie nabízí řadu výhod: Hodí se i pro vás?
Rozhodnout se pro terapii není vždy snadné. Často nás napadají otázky typu: „Je to pro mě vhodné? Jak to probíhá? Co když mi to nebude sedět?“. Možná jste slyšeli o individuální terapii, ale méně známou možností je terapie skupinová. Ta může být obohacující zkušeností, která vám pomůže vidět vaše problémy jinýma očima. V tomto článku vám přiblížím, jak skupinová terapie funguje a komu může pomoci.

Co je skupinová terapie?
Při skupinové terapii se setkává více klientů s podobnými obtížemi. V bezpečném prostředí pod vedením jednoho nebo více terapeutů mohou účastníci zažít pocit sounáležitosti se skupinou, společné sdílení a uvědomit si, že na své problémy nejsou sami.
Jak probíhá skupinová terapie?
Skupinová terapie probíhá nejčastěji osobně, což pomáhá vytvářet bezpečí a vzájemnou důvěru ve skupině. Setkání vede jeden nebo dva terapeuti, kteří spolu s účastníky otevírají různá témata. Skupina se obvykle schází zhruba na 90 až 120 minut jednou týdně nebo jednou za 14 dnů a má jasně daný konec (například po 10 sezeních). Cena se pohybuje mezi 500 až 800 Kč za setkání.
Pro koho je skupinová terapie vhodná?
Skupinová terapie je vhodná pro lidi, kteří řeší různé životní obtíže, jako jsou úzkosti, deprese, závislosti nebo traumata. Případně pro ty, kteří procházejí konkrétní životní fází nebo krizí. Pomáhá lidem, jež hledají podporu a chtějí získat nové pohledy na svou situaci. Hodí se jak pro extroverty, kteří chtějí aktivně diskutovat, tak pro introverty, kteří raději poslouchají a pozorují.
Pro koho skupinová terapie vhodná není?
Skupinová terapie nemusí být ideální pro každého. Nemusí být vhodná pro lidi, kteří:
• Procházejí akutní krizí – Pokud se někdo nachází v těžkém psychickém stavu, například při akutní sebevražedné krizi nebo těžké psychotické epizodě, je vhodnější individuální terapie nebo krizová intervence.
• Mají silné sociální úzkosti a strach ze sdílení – Ačkoliv skupina může pomoci tento strach postupně překonat, pro někoho může být příliš stresující a blokující.
• Očekávají okamžité řešení svých problémů – Skupinová terapie je proces, který vyžaduje čas, trpělivost a otevřenost.
Pokud si nejste jistí, jestli je pro vás skupinová terapie vhodná, můžete se poradit s terapeutem předem a probrat, zda by pro vás byl tento způsob práce přínosný.
Jak si vybrat správnou skupinu?
Při výběru je důležité zvážit, na jaké téma či problematiku je skupina zaměřená. Dále je důležitá osobnost terapeuta. Pomůže si představit, jestli byste se v jeho přítomnosti cítili bezpečně a otevřeně. Před přihlášením si zjistěte, zda skupina pracuje s uzavřeným (stejní účastníci po celou dobu) nebo otevřeným formátem (možnost přidávat nové členy), což může ovlivnit vztahy ve skupině.
Jak se skupinová terapie liší od individuální terapie nebo od hovoru s přáteli?
Na rozdíl od individuální terapie terapeut sleduje nejen jednotlivce, ale soustředí se také na vzájemné vztahy a interakce mezi členy skupiny. To může přinést nový pohled na vlastní chování a prožívání v kontaktu s ostatními. Terapeut pomáhá klientům vnímat, jak na ně okolí reaguje a jak sami působí na druhé. Ve skupině navíc nemusí být pozornost zaměřena jen na vás – můžete být v pasivnější roli a jen pozorovat.
Oproti rozhovorům s přáteli přináší skupinová terapie bezpečné prostředí, kde se můžete otevřít bez obav z odsouzení. Přátelé nás často chtějí podpořit a být na naší straně, a mohou mít tendenci nám říkat jen to, co chceme slyšet. Mohou se také bát být zcela upřímní, aby nás nezranili. Ve skupinové terapii však dostáváte zpětnou vazbu od lidí, kteří se nacházejí v podobné situaci, ale nejsou s vámi osobně propojeni – jejich pohled je tak často objektivnější a přímější.
Jaké jsou výhody skupinové terapie?
• Nebudete v tom sami – Zjistíte, že i ostatní prožívají podobné věci, což může přinést úlevu.
• Vzájemná podpora – Ostatní účastníci vás mohou inspirovat a podpořit.
• Nové pohledy na věc – Ostatní vám mohou nabídnout jiný úhel pohledu a inspiraci.
• Bezpečné prostředí – Můžete se otevřít beze strachu z odsouzení.
• Rozvoj komunikačních dovedností – Naučíte se vyjadřovat své myšlenky a naslouchat ostatním.
• Praktické tipy a rady – Získáte osvědčené strategie, jak zvládat těžké situace.
• Možnost „jen“ poslouchat – Nemusíte se hned aktivně do terapie zapojit, můžete se nejprve učit z příběhů ostatních.
• Navázání vztahu – Společná cesta terapií může přispět k vytvoření hlubších a podpůrných vztahů.
Jaké jsou limity skupinové terapie?
• Neřeší vždy vše do hloubky – Individuální přístup je někdy vhodnější, protože může být dlouhodobý.
• Složení skupiny je nepředvídatelné – Nemusíte si sednout se všemi.
• Není zcela anonymní – Sdílíte své zkušenosti s ostatními.
Nejčastější otázky a mýty spojené se skupinovou terapií
Chodím na individuální terapii, má cenu zkusit i skupinovou? Ano! Skupinová terapie může být výborným doplněním individuální terapie, protože můžete zažít jiný pocit podpory, porozumění a můžete získat nové vhledy do vaší situace.
Nikdy jsem na terapii nebyl/a, mohu začít rovnou skupinovou? Ano, není nutná předchozí zkušenost s terapií. Skupina může být dobrým prvním krokem k sebepoznání.
Co když mi skupina nebude sedět? Vždy je možné situaci probrat s terapeutem a skupinu opustit, pokud nevyhovuje. Někteří terapeuti nabízejí úvodní konzultaci nebo možnost přijít na první setkání a poté se rozhodnout.
Co když mi budou lidé nesympatičtí? Je přirozené, že si ne se všemi hned sedneme. Skupinová terapie ale může pomoci porozumět našim prvotním dojmům a zjistit, co za nimi stojí. Často se ukáže, že naše počáteční pocity nebyly přesné nebo souvisely spíše s našimi vnitřními obavami než s lidmi samotnými. Terapeut se stará o to, aby ve skupině panovala bezpečná a respektující atmosféra, kde se každý může cítit dobře.
Budu muset mluvit? Terapeut respektuje individuální tempo každého člena. Nemusíte se bát, že by vás někdo nutil promluvit. Možná budete jemně vyzváni ke sdílení, ale pokud se na to nebudete cítit, můžete jen poslouchat a učit se ze zkušeností ostatních. I pasivní účast může být velmi obohacující a postupem času si třeba sami najdete chuť se zapojit.
rozhodně co nabídnout
Specializace:
truchlení, smrt
seberozvoj
trauma, zneužívání, domácí násilí
poruchy příjmu potravy
zdravotní problémy
vztahy
emoční problémy, vztek
stres
úzkosti
deprese
sebevědomí

Podobně zaměřené články od jiných terapeutů

Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2026
Rozdíl mezi únavou a vyhořením aneb kdy už nestačí si odpočinout
O syndromu vyhoření se dnes hodně mluví i píše. Přesto může být těžké poznat, kdy se nás skutečně týká. Jsem jen hodně unavený/á? Nebo už moje vyčerpání naznačuje, že se blížím vyhoření? A kdy je na místě vyhledat odbornou pomoc?

Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2026
První varovné signály vyhoření, které většina lidí přehlíží
Lucie ráno otevřela notebook, nebo se o to alespoň pokusila. Tělo odmítlo pokračovat. Ještě před měsícem přitom říkala, že je „jen unavená“. I takto může začít to, čemu říkáme vyhoření, anglicky “burnout” – stav, kdy jsme tak vyčerpaní, že nás to paralyzuje, aniž bychom fyzicky těžce pracovali.

Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2026
Mýty o vyhoření: Proč není známkou slabosti
Vyhoření, odborně nazývané syndrom vyhoření (burnout), je stále častěji skloňovaným pojmem. I přesto, že o něm mluvíme stále více, existuje kolem vyhoření řada mýtů a nedorozumění. Často se stává, že těmto tvrzením uvěříme, zvnitřníme si je, protože jsme například od rodičů slýchávali něco podobného, a i to už může být cesta k tomu vyhořet. Jedním z největších klamů je tvrzení, že je vyhoření známkou slabosti.

Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2026
Proč často vyhoří lidé, které práce baví?
„Mě ta práce vlastně pořád baví. Jen už na ni nemám sílu.“ Věta, kterou slýcháme překvapivě často právě od lidí, kteří svou práci dělají s nadšením, smyslem a vnitřním zaujetím. Vyhoření si obvykle spojujeme s přetlakem, špatným vedením nebo nudou. Jenže realita je paradoxnější: velmi často vyhoří právě ti, kterým na práci opravdu záleží.

Sebedůvěra
Stres
Duševní zdraví a seberozvoj
1.3.2026
Jak vyhoření souvisí s perfekcionismem?
Je jen málo věcí, které jsou v životě tak vyčerpávající, jako je vyhoření. Vyhoření přitom patří mezi nejčastější potíže mentálního zdraví v moderní době. Výzkumy ukazují, že se v USA aspoň občas s vyhořením potýká až 76 % zaměstnanců a v Česku se toto číslo pohybuje kolem 40 %.

Sebedůvěra
Rodičovství
Duševní zdraví a seberozvoj
5.2.2026
Jak pěstovat odolnost dospívajících bez tlaku na výkon
Dospívání je období plné emocí, nejistoty a vnitřních bouří – pro děti i pro rodiče. Z maličkostí se stávají krize, běžné situace vyvolávají silné reakce a my často tápeme, jak správně reagovat. Chceme své děti chránit a pomáhat jim, ale někdy tím nechtěně oslabujeme jejich schopnost zvládat život. Právě proto je dnes jedním z nejdůležitějších rodičovských úkolů rozvíjet u dětí a dospívajících psychickou odolnost.